Přední Kopanina - Do čtvrté divizní sezony v řadě vstoupí v sobotu fotbalisté Přední Kopaniny. Poprvé budou hrát jihozápadní skupinu A – v ní si dali za cíl, aby se jim konečně vyhnuly starosti se záchranou. Ze sestupového pásma totiž klub unikal už třikrát po sobě. „Doufám, že se nám to povede. Po těch třech letech nervů bychom si to zasloužili, ať máme klid na práci,“ přeje si trenér Martin Kuchař.

Ukázala vám příprava, že jste na správné cestě?
Jedeme podle plánu, který jsme si stanovili už v zimě, kdy jsem mužstvo převzal: chceme dostat Kopaninu tam, kam patří. Chceme spolupracovat s lidmi, kteří mají ke klubu nějaký vztah, už tady třeba dřív působili, tak jako Míša Buzek, Míra Verner nebo Martin Janda. Vracíme se ke kořenům. Pak jsou tady kluci z dorostu, nebo hráči, kteří na Kopanině dlouhodobě hostují jako Günter Bittengel, Martin Čihák, Pavel Zadina nebo Dominik Santler. Z těch lidí vznikla směs, která by tady měla na podzim vytvořit jednotný tým. Ten by měl mít duši a nějaký smysl, abychom se dostali o krůček dál.

Kam přesně?
Není to spojené s nějakým konkrétním umístěním. Chceme se dostat hlavně do srdcí lidí, kteří se na Kopaninu chodí dívat – a chceme přilákat i další, aby je náš fotbal bavil. Je jedno, jestli skončíme třetí, pátí nebo šestí. Když budeme hrát dobře, výsledky se dostaví. Obráceně to nefunguje. Přeju si, aby na Kopaninu lidi chodili z důvodu, že je tady hezké prostředí, hraje se dobrý fotbal, a když se prohraje, tak proto, že je soupeř lepší. Ne, že se něco odflákne. Pokud nás někdo přehraje, tak mu zatleskáme, ale lidi musí cítit, že jsme na hřišti nechali všechno. Pak odejdou ze stadionu spokojení, i přes porážku si řeknou, že to nevadí a příští týden zase vyhrajeme. Musí být jasně vidět, kam ten tým směřuje, jakou má myšlenku. Na to se nabalí další lidi a na Kopanině zase začnou lepší časy.

Takže sázka na „vlastní“ lidi, ne na nevyzkoušené fotbalisty?
Přesně tak. Nerad používám to slovo, ale u některých kluků v minulosti se projevilo, že to byli naprostí žoldáci. Koukali se jen na zisk, nemínili to dát klubu zpátky. Vyvrcholilo to tím nepovedeným podzimem v minulé sezoně: začátek byl výborný, pak ale začaly problémy a ti, co ke klubu nic necítili, to zabalili. Bylo jim úplně jedno, jak to dopadne.

Vám ne, v rámci klubu jste se přesunul od mládeže na post hlavního trenéra A-týmu, i když situace nevypadala vůbec dobře. Jak svůj první půlrok u týmu vůbec hodnotíte?
Ten půlrok mi dal hodně. Ač jsem v klubu působil na různých pozicích už dřív, tlak v divizi je úplně jiný. Ať jsou to rozhodčí, okolí, očekávání fanoušků. Člověk se s tím musí naučit pracovat. Zaplaťpánbůh nám dala minulá sezona, kdy probíhaly reorganizace soutěží, čas na práci, protože sestupovalo méně týmů. Byli jsme už od zimy v kontaktu s lidmi, které jsme chtěli přivést, měli jsme čas na přestavbu týmu.

Povedlo se?
Řekl bych, že povedlo. Třeba v úterý jsme měli na tréninku třicet lidí, což na Kopanině nebývalo. To je úžasné číslo. A z toho je osmnáct kluků, co patří Kopanině.

Mluvil jste o tom, co vám půlrok na Kopanině dal. Můžete to ještě rozvést?
Spoustu zkušeností, jak jednat s lidmi, i to, jak se všechno člověku vrací zpátky. V tomhle mám štěstí: dávám do klubu nějakou myšlenku, nové věci a mám zpětnou vazbu, že jsou kluci spokojení. Chodí na fotbal, baví je to, v kabině je dobrá parta. Má to nějaký smysl, ti hráči to vycítí. Tým se teď buduje samovolně, nemusím do toho moc zasahovat. Stačí vybrat správné lidi a pozorovat celý proces. Pro mě je největší odměna, že jsme se do téhle fáze dostali.

Už jsme zmínili trio Buzek, Verner, Janda, kteří hráli v Rakousku a Německu. Z druholigového Táborska se vrací i Houška. Co by tahle čtveřice měla přinést?
Zkušenosti a zklidnění týmu na hřišti. Sláva Houška je mladý kluk, ale má toho za sebou hodně. Na jaře působil v druholigovém mančaftu, to bude velká posila. K těm beru i Martina Čiháka a Pavla Zadinu, kteří byli delší dobu zranění. Hrozně se těším, až budou zpátky na hřišti. Tihle dva žili po celou dobu s týmem, chodili se dívat na tréninky, zápasy, teď se dočkali, že můžou taky naskočit. Všem můžou na hřišti ukázat, jak velké srdce mají.

Ještě bych se rád vrátil k trojici exlegionářů Buzek, Verner a Janda...
Se všemi jsem mluvil a se všemi počítám. Patří do střední, nebo spíš zkušenější generace, která nám tady chyběla. Buď jsme byli moc mladí, nebo moc staří. A hlavně přinesou kvalitu, kterou budeme potřebovat. U Míši Buzka bylo jasné už dřív, že se bude z Rakouska vracet, protože se mu narodil syn. Předběžně jsme se domlouvali už v zimě, že to v létě zkusí. On pořád tvrdí, že už to bude jen do béčka, ale věřím tomu, že má na to, aby ukázal, že pořád patří do áčka. Je fotbalový a může klubu odvést ještě další dobré služby. To samé platí u Míry Vernera a Martina Jandy. Ti kluci mají něco odkopáno, jsou zkušení, mělo by se to projevit.

Budete tedy silnější než v minulé sezoně?
I když odešel Tomáš Bláha a Jirka Háša, což jsou pro nás ztráty, beru to tak, že bychom měli být kvalitnější a konsolidovanější. A taky údernější dopředu, což nás v přípravě trápí.

S tím souvisí otázka na pokračování Bohuslava Strnadela: Bude nadále členem áčka?
Bude pokračovat i na podzim, ale jeho vytížení bude jiné než na jaře. Spíš jsme spolu domluvení, že ho využijeme na důležité okamžiky, kdy se budou rozhodovat zápasy. Tam by měl nastoupit a ukázat svou sílu. Věřím tom, že si na podzim dá svých obligátních deset gólů. (usmívá se)

Nevyděsily vás výsledky prvních přípravných zápasů, kdy jste prohráli 0:6 na Admiře, 1:3 se Všenory a 0:5 v poháru proti Novému Strašecí?
Na Admiru jsme šli z plné přípravy, tým se ještě poznával, což ten zápas ovlivnilo. Strašecí bych vůbec nekomentoval, tam nastoupil tým, který neměl nic společného s tím, co bude v soutěži. Spíš mě mrzí remíza 1:1 proti Hájům, kdy jsme měli spoustu vyložených šancí. Stejně tak zápas se Zličínem. Sice jsme ho 2:1 vyhráli, ale gólů jsme měli dát víc. Věřím, že Dominik Santler, Bohouš Strnadel a Martin Bureš se postarají o dostatečný počet gólů. Zatím máme v tomhle směru rezervy, víme o nich a budeme na nich pracovat. Během podzimu by se to mělo projevit.

Zmínil jste jméno Martin Bureš. Jaké další nováčky budou diváci na Kopanině vídat?
Martin přišel z týmu Novo Kladno, je to útočník, který u nás trénoval už v zimě. Je to pracovitý kluk, pevně věřím, že se prosadí. Pak je tady Honza Jurek, pravý obránce z Kladna. Je rychlostně dobře vybavený, útočně naladěný, hlasitě si říká o základní sestavu. Další nováček je obránce Pavel Caizl z Kladna, měl teď půlroční pauzu, ale chytil se a chce na sobě pracovat. Plus jsou tady mladí kluci z dorostu: Jakub Jaroš a Lukáš Krupička. Jakub je typický stoper z Kladna, Lukáš je útočný záložník z Dobrovíze. Zapadají do našeho konceptu kluků z okolí, kteří se chtějí fotbalově posouvat.

A co odchody?
Pryč je Jirka Háša a Tomáš Bláha. První odešel za dobrou nabídkou do Žatce, druhý je v Dobřichovicích. Měli jsme zájem, aby u nás pokračovali, oba patřili mezi základní pilíře týmu, ale dostali nabídky, kterým se nedalo konkurovat. Ani jeden nepatřil Kopanině, tak šli svou cestou. Přeju jim úspěch – budeme rádi, když se s nimi zase v budoucnu potkáme, ale momentálně je to pro nás uzavřená záležitost.

Slyšel jsem o jedné kopaninské novince: Prý budete nově trénovat áčko a béčko dohromady, je to pravda?
Už jsme ten systém nastartovali. Možná tam dojde ještě k nějakým úpravám, ale s trenérem béčka Česťou Odstrčilem jsme domluvení, že to takhle zkusíme. Pak si to vyhodnotíme. Každé úterý by měl být společný trénink, ve čtvrtek se bude béčko připravovat samostatně. Myslím, že to obohatí jak áčko, tak béčko. Do tréninků to dodá trochu napětí, boj o místo. Nikdo nemůže mít pocit, že má něco jistého. Když se bude dobře jevit někdo z béčka, dostane šanci v divizi.

Co říkáte tomu, že jste v nové skupině A? Nestraší vás absolutní neznalost soupeřů?
Platí to pro obě strany, my sice soupeře neznáme, ale oni nás taky ne. Začíná se od stavu 0:0, uvidíme, jak se s tím porveme na hřišti. Myslím, že to bude těžší skupina než béčko, ale máme teď kvalitní tým, který má schopnosti na to, aby se porval o dobré umístění a předváděl pěknou hru. S mančaftem, který tady teď je, nemám strach vstoupit do divize.

A dobré umístění znamená co? Vše nad desáté místo?
Vracíme se na začátek: když budeme předvádět dobrou hru a proměňovat šance, tak umístění přijde. Důležité je, aby měli lidi, co chodí na Kopaninu, radost z naší hry a odcházeli spokojení. Na umístění až tak nezáleží. Pořád jsme na pochodu, vyvíjíme se, tenhle proces není uzavřený. Čeká nás ještě rok práce, abychom se pořádně stabilizovali a začali sbírat úspěchy. V téhle fázi nejsou výsledky zase tak důležité.

Ale asi sníte o tom, že by se vás netýkaly boje o záchranu, ne?
To určitě! Myslím, že bychom si to konečně zasloužili, abychom měli klid na práci.

V prvním kole divize vás čeká nováček soutěže Doubravka. Máte o soupeři nějaké informace?
Něco zjišťuju přes své kontakty. Doubravka vyhrála plzeňský přebor, takže to musí být kvalitní tým. Ale stejně jako my se i ostatní týmy mění. Spíš se budeme soustředit na svou hru, chceme se prezentovat aktivním blokem, který bude pohyblivý přes celé hřiště, budeme chodit do rychlých protiútoků, hodně zakončovat. Doufám, že to bude atraktivní styl pro diváky a účelný pro nás, musíme ty dvě věci zkombinovat. Momentálně na to máme typologicky dobré hráče, teď už si jen musíme přát, aby nám to vycházelo.

V prvních pěti kolech hrajete pouze v Praze, nebo jejím blízkém okolí. Berete to do startu divize jako výhodu?
Ano, beru. První zápas doma, pak hned derby na Aritmě, určitě to budou zajímavé zápasy pro lidi. Věřím, že přijde hodně diváků, kteří budou po pauze natěšení na fotbal. Když nemusíme cestovat, je to jistě výhoda. Celkově pro nás bude důležité chytit začátek, získat sebedůvěru, naskočit na vítěznou vlnu. Ne se dostat do problémů, ve kterých jsme se utápěli v minulé sezoně. Věřím svému týmu a myslím, že se budeme pohybovat v horních patrech tabulky.