P r a h a - Doteď trénoval na Přední Kopanině mládež, ale v od ledna začal Martin Kuchař novou misi: jako kouč mužů má dovést tým k záchraně v divizi a vybudovat mužstvo pro budoucnost. Bývalý výborný záložník, který s Blšany slavil postup do ligy, začal na lavičce remízou 2:2 v Berouně. „Chybí nám komunikace a sehranost. Skládá se nový mančaft a je to znát,“ hodnotil Kuchař.

Už máte kádr pohromadě, nebo ještě čekáte nějaké posily?
Rádi bychom tým doplnili na třech až čtyřech místech, něco je rozjednaného, musíme taky brát v úvahu možnosti klubu. Do konce ledna bychom chtěli kádr stabilizovat, abychom pak měli čas najet na hru, kterou chceme praktikovat.

Jaká hra by to měla být?
Chceme být aktivní, pokud možno s presinkem. Rozhodně musíme zrychlit hru, protože nemáme hráče na to, abychom soupeře přetlačili silou. Musíme být chytřejší, rychlejší, přesnější.

Takže nesouhlasíte s tím, že týmy, které bojují o záchranu, musí hrát stylem „bum-bác“?
Předně si nemyslím, že bychom měli hrát o záchranu.

Opravdu? Po podzimu máte pouze 14 bodů...
V tabulce to samozřejmě na boj o záchranu vypadá, jsme ve spodní části, ale rozestup mezi středem a spodkem není tak velký, abychom se při dvou nebo třech vydařených zápasech na začátku jara nemohli posunout do klidného středu. Start bude hrozně důležitý, budeme mít mladý mančaft, určitě ho začátek soutěže ovlivní. První zápas je v Čelákovicích, kam nemusíme jet s tím, že prohrajeme. Do každého utkání chceme jít s tím, že jsme schopní ho vyhrát, protože podzimní statistika venku je tragická (Kopanina venku uhrála pouze 3 body za výhru na hřišti posledních Blšan – pozn. red.). Ven se jezdilo pro nulu, doma se něco urvalo. S naším stylem, který chceme praktikovat, bychom mohli být úspěšnější. Měl by nás zdobit rychlý přechod do protiútoků s dobrým zakončením.

Při tvorbě mužstva, i realizačního týmu, se snažíte sázet na lidi, kteří mají nějaký vztah ke Kopanině. Tady vidíte cestu?
Určitě, podle mě je to jediná cesta, jak z toho. Klub nemá prostředky, aby nakoupil a vybudoval z hotových hráčů nový tým. Myslím, že každý hráč by měl mít ke klubu nějaký vztah. Nejde o to přivést fotbalisty, co tady odkopou tři, čtyři měsíce a vědí, že jdou pryč. Osud klubu takovým hráčům není svým způsobem tak blízký. Mluvil jsem s Honzou Horákem, Míšou Buzkem, Salimem Sdirim, všichni mají ke Kopanině nějaký vztah, můžou se vrátit a pomoct. Když ne teď, tak třeba během léta. Nejsou tak staří, aby Kopanině ještě nemohli něco dát. Rádi bychom tady budovali mančaft s nějakou perspektivou do budoucnosti. Nejde udělat tým na půl roku, aby se tady dohrála sezona, a pak zase začínat znovu. Musíme stahovat hráče, vybudovat základ, který vydrží třeba příštích pět sezon.

Když jste přijal nabídku vést první tým Kopaniny, říkal jste, že v něm chybí lídr. Kdo by měl tuhle roli plnit?
Jako lídr týmu se jeví jednoznačně Tomáš Bláha. Další lídr by se mohl stát z Dominika Santlera. Jeho přístup a bojovnost strhává ostatní hráče. Myslím, že bude velmi důležitým článkem našeho týmu.

Na Kopanině naopak nepokračují dvě opory z minulých let: Šimon Honetschläger a Petr Jeřábek. Proč?
Šimon se rozhodl, jak se rozhodl. Mojí nabídku měl, ale zvolil Aritmu. Říkal, že potřebuje změnu a já to akceptuju, třeba se v Aritmě znovu nastartuje, přeju mu všechno nejlepší. Co se týká Petra Jeřábka, tak si myslím, že bylo potřeba na postu gólmana přivést novou krev. Je tady Dan Borský, jeho brácha Adam, vrací se Jirka Švarc. Ti by mohli přinést trochu čerstvého vzduchu.

Doposud jste trénoval mládež. Jak těžké pro vás bylo rozhodování, jestli přijmout nabídku vést muže v divizi?
Už jsem dřív trochu pomáhal bývalému trenérovi Pavlovi Mejdrovi, ale nikam jsem se necpal. Práce u mládeže mě hrozně baví, něco se tam buduje. Ale to je i tady, proto mě ta nabídka zaujala – máme mladé hráče, začíná se budovat nový kádr, mělo by to vycházet z kořenů Kopaniny, to mě láká. Domluvili jsme se na jarní část. Uvidíme, jak to bude fungovat.

Takže se dá říct, že pro vás přechod od mládeže není tak skokový, protože to bude zase z větší části práce s mladými?
Je to tak. Je tady opravdu hodně mladých kluků, kteří začínají kariéru, chtějí budovat své jméno a své místo na slunci. Mají kolem sebe pár zkušených kluků, takže myslím, že by to mohlo fungovat. Chemie mužstva je důležitá. Když máte jedenáctku, co umí hrát fotbal, ale nedělá tým, je to horší, než když máte méně kvalitní hráče, ale ten tým se vytvoří. Když se mužstvo vhodně doplní, bude schopné uhrát střed tabulky.

Důležité bude hráče připravit po psychické stránce: Tvrdíte, že 80 procent výkonu je v hlavě.
Ano, to si myslím. V prvním poločase zápasu v Berouně to bylo vidět. Hlava byla připravená, výkon nebyl špatný. Pak odejde hlava, hráči si začnou myslet, že už nemůžou, kazí, musí zbytečně naběhat spoustu metrů zpátky. Hlavě se nechce, s tím začne odcházet i tělo. Pak začnou vyplouvat negativa na povrch, to je špatně.

Jak to tedy zlepšit? Nějakou formou mentálního tréninku?
Mluvit s hráči, pořád s nimi jednat a dostat je do fáze, do které je potřebujete dostat. Každý trénink musí klukům něco dát. Ať už po fyzické nebo mentální stránce. I když hrajeme obyčejné bago, vidíte vítězné typy, ale i ostatní, kteří se jen vezou. Také na těchto minihrách se buduje tým. Trenér vidí, na koho se může spolehnout, kdo uvadá dřív, kdo později, a podle toho se dá skládat mužstvo. Radši postavím horšího hráče, ale vítězný typ, než toho, co je sice lepší fotbalista, ale během deseti minut, kdy se nedaří, sklopí hlavu a odejde. To je o ničem, takového hráče už nenastartujete a postupně se mančaft hroutí, je z toho pak chaos.