Dane, skončili jsme na druhém místě, přičemž z 45 možných bodů jsme jich získali 31. Jak tuhle bilanci hodnotíš? Převládá spokojenost, nebo pocit, že jste mohli získat ještě víc?
Tak určitě převládá spokojenost s prvními dvěma třetinami soutěže, kdy jsme byli naprosto nad plán. Myslím si, že jsme hráli s fotbalovou radostí a vyhrávali jsme – byť někdy se štěstím nebo to byly dokonce divoké zápasy, protože jsme často vedli třeba 3:0 a pak prostě ztratili kontrolu nad tím zápasem, ale vyhrávali jsme. Samozřejmě vinou všech možných objektivních důvodů, hlavně série zranění klíčových defenzivních hráčů, jsme nezvládli tu poslední třetinu. Prohráli jsme s Motorletem B a víceméně se to s námi vleklo dál v poháru i v dalších mistrácích. Zaplaťpánbůh se podařilo porazit aspoň ty Raptory v předposledním kole a těžce získat těch 31 bodů, což si myslím, že v celkovém souhrnu podzimu je velmi dobrý výsledek.
Po sestupu z divize se tým potřeboval oklepat a znovu začít s vítězným nastavením. Jak náročný tenhle přechod nakonec byl a kdy jsi cítil, že mužstvo získává zpátky sebevědomí?
Tak my jsme si udělali v létě takový malý teambuilding, který vůbec nebyl o fotbale, spíš to bylo o pivu, zelené, nohejbalu a blbnutí v bazénu, a myslím, že tohle hodně pomohlo. Řekli jsme si tam pár věcí k tomu, jak k té sezóně chceme přistoupit. Hlavně starší hráči splnili to, co řekli – že chtějí poctivě trénovat a že chtějí hrát přebor důstojně, ne někde, abychom pomalu sestupovali. Zpočátku, říkám, jsme byli kompletní, koncentrovaní, trénovali jsme a v podstatě se všechno povedlo tak, jak mělo.
Mluvíš o té chatě Filipa Bradáče?
Mluvím o té perfektní chatě Filipa Bradáče, kam určitě v zimě ještě pojedeme, abychom se naladili na jarní část.
Do přeboru ses vrátil po dvou letech. Jak se ta soutěž změnila? Překvapilo tě něco v chování soupeřů nebo ve způsobu, jakým se dnes přebor hraje?
Já bych to vzal z delšího období. Myslím si, že přebor se za posledních pět let hodně změnil. Možná na rozdíl od některých jiných funkcionářů, kolegů a hráčů si myslím, že přebor se kvalitativně zhoršil. V době, o které mluvím, totiž v divizi nebylo v podstatě žádné pražské mužstvo, dneska jich tam je asi pět a všechna hrála v přeboru a měla velkou kvalitu. Plus si myslím, že spousta mužstev prochází generační obměnou – což jsme měli i my, akorát o pár let dřív. Dneska Kolovraty, Dukla Jižní Město. Ty určitě byly kvalitnější, při vší úctě, než jsou dneska, i když to ty týmy dohánějí pracovitostí. V té době byly výborné Královice, Třeboradice a tahle mužstva taky stavěla na starších, zkušených hráčích, které už to doběhlo a jsou bohužel o soutěž níž. Jsou tam nováčci, spousta mužstev z A třídy, která více sází na vlastní odchovance. Je úžasné sledovat, jak si vede Braník, jak si vedou Vršovice, ale na druhou stranu si myslím, že je to i tím, že kvalita přeboru šla trošku dolů.
Který tým tě nejvíc zklamal a který nejvíc překvapil? Herně, nebo celkově?
Když se podívám na tabulku, tak určitě je pro mě zklamáním Podolí, které si myslím, že nemělo až tak špatné mužstvo, aby bylo poslední – byť ve vzájemném zápase jsme první půli dominovali, určitě si myslím, že tabulkově má na víc. Svým způsobem jsou pro mě zklamáním výsledky Zličína, který ještě posílil na velmi silné mužstvo. Ale hrají jen střed tabulky, takže je skoro na zamyšlení, co se tam děje. A kdo mě překvapil? To už jsem vlastně říkal: svým způsobem mě ani tolik nepřekvapil Braník, akorát měli podobné potíže jako my na konci, protože se jim zranili klíčoví hráči, ať to byl Milan Škoda nebo Borky (Adam Borkovec), abych na někoho nezapomněl. V podstatě zaváhali stejně jako my na konci, jinak by byli výš. Za mě měly skvělý podzim Vršovice, to nečekal nikdo, takže to je pro mě jednoznačně velké překvapení.
V létě přišli Budinov, Kejzlar a Kolář. Jak hodnotíš jejich zapojení do týmu a co každý z nich mužstvu přinesl?
Vzhledem ke třem hráčům to byly zcela rozdílné věci. Budinov přišel jako zkušený hráč, který hrál kyrgyzstánskou ligu, a zcela upřímně, já jsem od něj čekal víc. Tím neříkám, že hrál vyloženě špatně, ale myslel jsem si, že bude ten rozdílový hráč, který bude mít výrazně víc než nějaké tři góly a tři asistence, a že v té ofenzivní části bude daleko výraznější. Co se týká těch dvou kluků ročníku 2007, tak to je pro mě úplně skvělé překvapení – jak to zvládli, jak jsou charakterově nastavení, jak jsou to fajn kluci. Odehráli v podstatě všechno. Takhle bych si představoval, že vypadají mladíci, kteří přijdou z dorostu, z nějakých kvalitních dorosteneckých soutěží: přijdou s pokorou, nekoukají jenom na peníze a chtějí vyhrávat.
Působení Budinova bylo předčasně ukončeno. Jaké byly důvody toho rozhodnutí?
Budinov postupně ztrácel svoji pozici, což vyvrcholilo zápasem s Braníkem, kde jsem ho střídal o poločase, a v podstatě už se do toho nedostal. Byl nespokojený s tím, že nehraje, takže jsme se dohodli na tom, že nemá moc cenu, abychom v tom pokračovali.
Jan Tureček v divizi neskóroval, teď společně s Jakubem Kolářem vede naši tabulku střelců. Čekal jsi, že právě tito dva budou hlavními střelci týmu, a co podle tebe stojí za Turečkovým střeleckým obratem?
U Kuby Koláře jsem nečekal nic, protože jsem vůbec nevěděl, jak hraje. Toho mi doporučil David Langer – já mu za to děkuju a doufám, že mi pošle ještě několik takových kluků z Viktorky Žižkov. Sedm gólů je krásných, mohl jich dát víc, protože si myslím, že měl spoustu šancí na to, aby dal minimálně 10, 12, 13 branek. Nicméně má za sebou skvělý podzim a je to kluk, který může hrát v podstatě cokoliv. Co se týká Turyho, je tam obrovský progres, což je super. Pokud takhle bude pokračovat, je to hráč, který může standardně střílet kolem 15 až 20 gólů za sezónu. Po dlouhé době máme hráče, kteří jsou schopní dát 15–20 branek za sezónu a nemusíme spoléhat jen na Urbiho (Daniel Urban) nebo na Vojtu Ptáčka, když tu byl.
Turymu určitě pomohly zkušenosti. Už hraje druhou sezónu mezi muži.
Každý kluk má ten přechod jinak rychlý. Samozřejmě v divizi je těžší dávat góly než v přeboru. Turymu to chvíli trvalo. Myslím si, že měl výrazně menší minutáž, než má nyní. Každopádně je pracovitý, je na každém tréninku. Sice mám někdy nějaké výhrady k jeho věcem, ale jako člověk je skvělý povahově. Další hráč z Viktorky Žižkov mimochodem. Takže když takhle bude pracovat dál a dál, tak bude určitě lepší a lepší.
Když se podíváme na marodku, v úvodu vypadl Mejdr na celou sezónu, pak se zranil brankář Kralovič. Jak moc vás zranění srazila?
No tak v prvním kole vypadl Mejdr na celou sezónu, což jsme rozhodně nečekali. Tomáš byl prostě hráč základní sestavy, který ať už v divizi nebo v přeboru vždycky hrál a byl nějakým způsobem platný ať už do ofenzivy či defenzivy. To byla první rána. Kraloviče v bráně nahradil Péťa Lorenz, ale nebylo určené, kdo bude jednička nebo dvojka, to se mělo ukázat v průběhu sezóny. Ale nejvíc nás zranilo, když vypadli defenzivní hráči, kteří drželi lajnu. Zranil se Schierreich na Aritmě, David Černý už myslím předtím, Kuba Tržický z toho vypadl, Robert Vágner nebyl úplně zdravý a dohrával se zraněným kolenem. Ono nejde jen o to, že přijdeš o stopera a pošleš tam dozadu Kůču (Luboš Kučera), on to samozřejmě nějakým způsobem nahradí, ale tím pádem přijdeš o jeho kvalitu na šestce. Takže zaplácneš jednu díru, vznikne ti druhá a je to horší a horší.
Co ti v té složité době ukázala šířka kádru? Přihlásil se někdo svými výkony o větší roli v týmu?
Tak určitě svými výkony hned od začátku zaujali ti mladí kluci, což bylo skvělé. Čím dál víc o sebe dával vědět Šalanský, který se bohužel pak zranil, ale jestliže takhle bude pokračovat, tak si myslím, že má na základní sestavu, protože když naskočil, vypadal dobře a byl schopen něco změnit. Ze začátku nebyl úplně připravený Razič (Sebastian Razetto), který je samozřejmě výborný hráč, a pak už na konci hrál pořád. Takže si myslím, že kádr byl poměrně široký, ale nás doběhlo to, že se zranili všichni hráči na jedné pozici v podstatě naráz, a bez stoperů to hrát nejde.
Který podzimní zápas tě nejvíc mrzí z pohledu ztracených bodů a bylo naopak utkání, kde jsme měli vytěžit víc?
Mě do dneška strašně mrzí Dukla Jižní Město ve druhém kole, kde jsme dostali neskutečně hloupé góly. V situaci, kdy jsme to dotáhli na 3:3, jsme inkasovali úplně nejhloupější branku na 4:3. Takže to mě mrzí stoprocentně. Stejně tak mě mrzí Střešovice, protože tam nás „parta nadšenců“ zbila a porazila nás, přestože jsme měli dost šancí na to, abychom to otočili. A jak jsem už říkal, Kuba Kolář v poslední minutě jde sám před bránu a místo střelby nahrává – tam to mělo být minimálně na plichtu.
Když se podíváš na herní projev mužstva, v čem se od léta nejvíc posunul a kde má ještě největší rezervy?
Musíme to rozdělit podle terénů. V těch prvních dvou třetinách soutěže jsme hráli velmi dobrý fotbal. Měli jsme dobrý přechod do protiútoku, kombinovali jsme a kromě toho, že jsme dávali góly, se na to dalo i dívat. S přibývajícím časem, zmenšující se šířkou kádru a horšícími se terény jsme ale hru museli zjednodušit. Ty poslední zápasy od Motorletu už moc fotbalové nebyly – vyhráli jsme vlastně jen bitvu s těmi Raptory tady doma. Na umělkách se nám obecně moc nedařilo, ať to bylo ve Střešovicích nebo na Tempu. Tyhle zápasy nám nesedly.
Na vedoucí béčko Motorletu ztrácíme osm bodů. Překvapil tě Motorlet?
Souvisí to s tím, co jsem říkal předtím. Motorlet B zvládl podzim všechna čest, ale přesto si troufám tvrdit, že Motorlet není o tolik výjimečnější, než býval dřív. V přeboru před pěti lety by tu soutěž nevedl.
V rozhovoru pro Fotbal Praha se zmiňovalo, že divize momentálně není téma. Platí to i po podzimu a co za tím postojem stojí?
Když bylo jasné, že se z divize padá, viděl jsem na klucích, že se do přeboru vlastně těší. Já si myslím, že z dlouhodobého hlediska – a je to osvědčené za posledních 20 let – je Kopanina skvělé přeborové mužstvo. Občas se povede generace hráčů, která vyroste, soutěž vyhraje a jde si divizi zahrát, ale přináší to věci, které s tím souvisejí: přijdou hráči, kteří nemají ke klubu takový vztah, někteří skončí (jako když nebyl k dispozici Urby na začátku a Vojta Ptáček, čímž nám najednou odpadlo padesát gólů, které se špatně nahrazují). Když se pak s Richardem (Polák) zkoušelo vzít to víc „profesionálně“ v uvozovkách, co se týká tréninku, nakonec si to úplně nesedlo. Kluci už se těšili zpátky. A vzhledem k tomu, že je tu jádro zkušených hráčů, kteří jsou radši v přeboru, plus mladí kluci, kteří se v něm oklepali, si myslím, že pro současné mužstvo je přebor lepší. A pokud by se měla hrát divize, muselo by se to mužstvo postupem času zase obnovit, přivést mladé kluky jako Kolář nebo Kejzlar, nechat je v přeboru dva roky vyrůst, aby měli chuť divizi hrát.
Když to takhle říkáš, nemrzí tě o to víc porážka v poháru?
To mě samozřejmě mrzí. Když jsme do poháru vstupovali, říkal jsem si, co nám dlouhodobá soutěž přinese, a věřil jsem v úspěch v poháru. Bohužel zápas ve Slivenci se výsledkově nepovedl a vypadli jsme hned po prvním zápase.
Po posledním utkání proti Tempu jsi zmínil, že bys chtěl v zimě kádr oživit dvěma hráči. Máš už nějaké tipy nebo probíhají jednání?
Jednání víceméně nejsou, ta začnou později. Budeme čekat, jestli někdo vypadne z dorostů ve vyšších soutěžích nebo v béčkách a nebude tam pokračovat. Určitě se zaměříme zase na mladé hráče, kteří ve vyšších soutěžích končí, chtějí studovat nebo pracovat v Praze. Extrémně se nám to osvědčilo – přivedli jsme dva mladé kluky a oni jsou hned v základní sestavě a patří k nejlepším hráčům. Touhle cestou bychom se měli ubírat. Naopak jsem dlouhodobě zklamaný z cesty zahraničních hráčů. Když si vezmu jednoho po druhém, přijdou sem kluci, kteří k tomu klubu nemají vůbec žádný vztah, a je jasné, že odejdou, jakmile jim někde jinde nabídnou víc. Tímhle směrem jít nechceme.
Kdyby sis měl vybrat jednoho hráče podzimu, kdo by to byl?
To je opravdu složité, ale vybral bych ty dva mladé – Kejzlara a Koláře. Kdo to nezažil a nepracoval s takhle mladými kluky, kteří přijdou rovnou do chlapů, tak nutno říci, že přebor není jednoduchá soutěž a oba se v ní okamžitě etablovali. Navíc kvůli jejich chování, povaze a charakterovým vlastnostem tyhle dva kluky vyzdvihnu.
Čeká vás dlouhá zimní příprava, potvrzených je sedm zápasů a turnaj. Kolikrát týdně budete trénovat?
Já bych to upravil. Je turnaj v Brandýse nad Labem a v něm šest utkání, plus zápas s Hořovicemi. Trénovat budeme standardně třikrát týdně jako v posledních letech.
Říkal jsi, že se hodně zaměříte na fyzičku a kondici?
Určitě.
Máš na to už nějaký plán?
Plán je jednoduchý: budeme běhat.
Jaký je teď v přeboru cíl?
Já samozřejmě netuším, jaké ambice má Motorlet. Já si myslím, že k třetí lize mít rezervní tým v divizi by bylo náročné finančně i kapacitně, ale pokud to Motorlet B bude chtít vyhrát, tak to prostě vyhrají. Zaprvé mají náskok, zadruhé mají kvalitu a dobře trénují. Pro nás to bude boj o druhé místo. Vidíme, jak skvěle hraje podzim Radotín nebo Vršovice, a určitě tam bude nahoře i Braník. Chtěl bych, abychom se drželi nahoře, reálně to bude boj o druhé až páté místo, a budeme chtít skončit co nejvýš.
Ještě k situaci s Danielem Urbanem, který teď nastupoval spíš na posledních 20 minut, kde ale dokázal dělat rozdíly. Jak to s ním vnímáš?
S Urbym to bylo tentokrát úplně jiné než jindy. Vždycky v létě netrénoval, pomalu se rozehrával, naskočil až čtvrté nebo páté kolo a pak byl skvělý. Letos poprvé udělal skvělou letní přípravu, já jsem s ním počítal do základu a byli jsme připravení hrát tak, aby tým fungoval s ním. Jenže Urby se proti Dukle JM zranil, byl dlouho mimo a pak ještě odjel na dovolenou. Využíval jsem ho jako střídajícího hráče, který může nastoupit ve druhé půlce zápasu a věci změnit. Výjimkou byl zápas s Raptors, kde nastoupil v základu.
Kdybys měl shrnout podzim jedním slovem, které by to bylo?
Já bych řekl: spokojenost.