Přední Kopanina - Hodnocení první půlky sezóny mladších žáků odpovídá známce dvě minus. Tým tvořili převážně hráči ročníku 1998, kteří sezónu předtím hráli ještě na malém hřišti (starší přípravka). Jejich hlavním úkolem tedy bylo nyní přivyknout si na velké hřiště, poznat co je ofsajd. Výsledkem jejich snažení bylo v tabulce šesté místo, což ze dvanácti účastníků značí klidný střed. Kromě Stodůlek (remíza 1:1) Kopanina prohrála se všemi týmy před sebou, naopak kromě Hájů (prohra 2:4) všechny pod sebou porazila. Následuje hodnocení kouče Jana Makala.

Po příjemném zakončení minulé sezóny, kdy se většina hráčů týmu zúčastnila úspěšného zájezdu na fotbalový turnaj v Bellunu v severní Itálii, se čekalo, jak se hráči vyrovnají s přechodem na velké hřiště. Před začátkem sezóny rozšířilo řady týmu několik kluků, jenž v minulé sezóně oblékali dres sousedních Nebušic, kde však pro tento rok nebyl dostatek dětí k přihlášení týmu do soutěže. Po jejich začlenění do družstva se tým tak skládal z velké části z hráčů ročníku 1998, doplněný o čtyři kluky ročníku 1997.

Po srpnových přípravných utkáních, ve kterých kluci a Tonča sehráli se svými soupeři většinou vyrovnané partie, zahájil tým soutěžní sezónu upracovanou domácí výhrou nad týmem Sportovní Jižní Město. V následném domácím zápase s béčkem Stodůlek přišla po nemastném neslaném výkonu první bodová ztráta. Úvodní zápasy tak ukázaly, že přechod ke hře na velkém hřišti nebude pro družstvo jednoduchý a bude nějakou dobu trvat, než si hráči získají potřebné návyky.

Ve třetím kole se Kopanina prezentovala pěknou hrou na hřišti Třeboradic, avšak tento dobrý dojem byl záhy smazán slabým výkonem a porážkou s béčkem FC Háje Jižní Město. Následovaly dva nejednoduché souboje s týmy z čela tabulky ve kterých Kopanina sice bojovala, avšak v obou případech nakonec tahala za kratší konec. Na hřišti Bílé Hory rozhodla silná poslední čtvrthodinka domácích a obdobně dopadlo i měření sil s béčkem SK Sparty Krč.

Asi nejhezčí podzimní hru předvedli kopaninští v následujících duelech na hřišti Ďáblic a doma s FK Řeporyjemi – oba týmy se jim povedlo výrazně přestřílet. Velké zklamání z výkonu naopak panovalo po utkání na hřišti Řep, kdy se klukům nepodařilo vyrovnat s úskalími hry na malém hřišti a někteří z nich poznali, že bez dostatečné bojovnosti se v takových utkáních vítězit prostě nedá. Nejvyšší podzimní výhru si tým přivezl z Lipenců, kterým se utkání příliš nevyvedlo a i proto je třeba vysoký výsledek brát s určitou rezervou. Závěr sezóny obstaral vyrovnaný zápas na hřišti Střížkova, jenž bohužel v neprospěch hostů z Kopaniny rozhodly individuální chyby.

Z výše popsaného je patrné, že se tým mladších žáků během podzimu potýkal zejména se značně nevyrovnanými výkony a někdy i nedostatečnou touhou jít za vítězstvím. Starší hráčům se bohužel ne vždy podařilo být tahouny týmu. Na druhou stranu si kluci a Tonča několikrát dokázali, že se mohou směle měřit i s týmy, jenž mají letos oproti nim určitou věkovou výhodu.

Z hlediska přístupu k tréninkům a zápasům má bohužel stále většina kluků často velké rezervy a někteří z nich by si měli včas uvědomit, že ani velký talent bez dostatečné práce nestačí… Naopak opačným příkladem, kdy se velké nadání podpoří správným přístupem a zaujetím, je v našem týmu Tonča Stárová a po právu jí je za to odměnou postupné začleňování se do týmu mladších žákyň AC Sparty Praha.
Nejenom Tonče, ale i ostatním klukům do nového roku přejeme, aby jim chuť k fotbalu vydržela a aby v následujících měsících opět okusili o něco více příjemnějších chvil a zážitků z fotbalu, než tomu bylo v uplynulém podzimu.