Přední Kopanina - Velká úleva byla znát na trenérovi Pavlovi Mejdrovi poté, co jeho tým poprvé bodoval na hřišti soupeře - v sobotu Přední Kopanina vybojovala výhru 2:1 v Chodově. „Naposledy jsem bodoval venku ještě jako hráč Plzně ve federální lize v Nitře. To pak byla hodně dlouhá cesta zpátky,“ smál se Mejdr v autobuse cestou zpátky do Prahy.

Měl jste ze zápasu v Chodově obavy? Venku jste předtím dvakrát prohráli.
Bylo to specifické utkání. Nám se dvakrát nedařilo venku, Chodov měl jen tři body a byl poslední. Ale věděl jsem, že to nebude nic lehkého, protože předtím doma porazil Český Brod, který je nahoře. V zápase před námi pak těsně prohrál v Teplicích a co jsem slyšel, tak hrál velmi dobře. Neřekl bych, že jsme měli obavy, spíš respekt. Ale věřil jsem, že se venku konečně prosadíme.

Na první pohled do tabulky se dal ale Chodov lehce podcenit.
S klukama jsme se o tom bavili - naše skupina divize se zdá podle bodových odstupů nejvyrovnanější. O podcenění nemohla být řeč.

Ale v prvním poločase působili domácí hráči živějším dojmem, souhlasíte?
Je to tak. První půle z naší strany nebyla dobrá. Chodov si žádné šance nevytvořil, všechny jsme jim totiž nabízeli svými chybami sami. O poločase jsme si o tom v kabině povídali, ale bohužel prvních deset minut druhého poločasu bylo lautr to samé. Do té doby hrozilo, že dostaneme gól.

Čím to podle vás bylo?
Možná tím, že se nám brzo zranil Michal Záhorec, museli jsme střídat a přeskupit sestavu, navíc nebyl Tomáš Šafr, obrana hrála zase v úplně jiném složení. Ale nebyla to jen vina obrany, celkově jsme nepracovali, jak jsme měli.

Nemohlo to být způsobené i dlouhou cestou v autobuse?
Ne, v tom bych to neviděl. Jeli jsme s dostatečným předstihem i proto, aby se kluci stihli pořádně rozcvičit. V tomhle bych chybu nehledal. Do prvního gólu špatné, po něm už to byl od nás jiný zápas.

Vedoucí gól dal zkušený útočník Oivind Giil. Jak hodnotíte jeho výkon?
Byl to pro něj první zápas za áčko v základní sestavě po dlouhé době. Oivind může být spokojený a my taky. Momentálně nám pomáhá, zaplaťpánbůh za to.

Počítáte s ním i pro další zápasy, nebo účast Giila berete jen jako dočasnou výpomoc?
Vypadá to, že zranění Pavla Sedláčka bude na delší dobu, Sváťa Sýkora taky nebyl fit, proto jsme Oivinda poprosili o pomoc. Teď trénuje víc, než když tady dřív hrál přebor. Ve fotbale už něco zažil, má do něj velkou chuť. Samozřejmě už má svůj věk, není to na celý zápas, ale za 60 nebo 70 minut je schopný na hřišti něco udělat, což se potvrdilo. Pokud bude trénovat, na základní sestavu má.

Kdy jste se rozhodl, že Giila postavíte v Chodově do základní sestavy?
Hned po domácím zápase s Vilémovem. V něm naskočil na třicet minut a hodně naší hru oživil.

Tah s Giilem se vám vydařil, stejně jako dvě střídání: Sýkora s Gerstnerem přišli z lavičky a zařídili vítězný gól.
S Jirkou Gerstnerem jsme nepočítali do základu, protože měl jet na dovolenou. Tomu jsme uzpůsobili sestavu už v minulém zápase. V týdnu z něj vylezlo, že nikam nejede, už jsme ale nic neměnili. Byli jsme domluvení, že určitě půjde do hry. Tu rozhodující situaci vyřešil výborně, dovolil si obejít stopera, nestřílel ukvapeně z dálky, moc hezká akce.

O pár minut dřív ale tak veselo nebylo: Busta dostal červenou kartu.
Filip dostal žlutou kartu hned na začátku druhého poločasu za zbytečný faul. Druhá karta? To se nedá nic dělat, asi si to neuvědomil v té rychlosti. Ani já ne. Úplně jsem zapomněl, že je to pro něj druhá žlutá a konec v zápase.

A než stačil dojít do kabin, bylo vyrovnáno.
Nestačili jsme na to vyloučení zareagovat. Filip hlídal jednoho ze dvou nejvyšších hráčů domácích, špatně jsme si je přebrali a kapitán míč krásně líznul hlavou.

Jak vám v tu chvíli bylo?
Říkali jsme si na lavičce, že nás čeká ještě hodně krušná čtvrthodina. Ale na druhou stranu byla velká šance, že bychom se mohli prosadit z nějakého brejku. To vyšlo dokonale.

Ještě se vrátím k vyloučení Busty a následnému vyrovnání: bral byste v tu chvíli bod?
V průběhu zápasu jsme si říkali, že v Chodově musíme urvat všechny body. Když jsme šli do deseti a domácí vyrovnali, zdál se nám v tu chvíli bod zlatý. Nakonec máme tři a máme opravdu velkou radost.

Ovšem Chodov mohl ještě vyrovnat. Po vypršení nastavného času vykopával Honetschläger míč z brakové čáry. Nevzpomněl jste si v tu chvíli na první zápas s Čelákovicemi, které na Kopanině vyrovnaly v posledních vteřinách?
To mě nenapadlo. Chodov měl hráče, který házel opravdu dlouhé auty celý zápas. Tohle byla poslední akce a musím říct, že nám pomohlo štěstí, Šimon míč vykopl v poslední chvíli.

Celkově jste s divizním startem spokojený? Máte deset bodů a hrajete doma.
Spokojení jsme. Klukům jsem už před zápasem v Chodově říkal, že by bylo dobré udělat nějakou bodovou šňůru. Na vítězství s Vilémovem jsme navázali, teď nás čeká Český Brod. Očekávám hodně dobrý zápas. Pokud se nám podaří potvrdit body zvenku, můžeme pak jet do Teplic úplně v klidu, zahrát si fotbal a snažit se překvapit, protože pak nás čekají dva zápasy doma.

To je ještě daleko. Teď čeká Český Brod. Jaký je to soupeř?
Mají zkušený divizní mančaft, nějaký rok už tuhle soutěž hrají. Pár hráčů tam znám, mají něco odkopáno, ale padli v Chodově, my jsme tam vyhráli. Tak proč bychom je nemohli doma porazit?