V závěrečném vystoupení se na některých hráčích, kteří nahrají tak často či případně hráli utkání po dlouhé době, začala projevovat únava a i proto neměla Vitoria Žižkov s překonáním naší obrany velké starosti. Tentokrát jí k tomu bohužel pomohla zaváhání Míry Najmana v brance a po pár minutách bylo vzhledem k rozložení sil bylo prakticky po zápase. V prvním případě Míra, jenž zaskakoval na turnaji na pozici brankáře a podával jinak dobré výkony, neodhadl při zemi letící míč - 0:1. Určitý podíl měl i na druhé obdržené brance, ale poté jž naopak opět patřil k těm lepším hráčům týmu a několika velmi dobrými zákroky postupně své dřívější zaváhání smazával. To se naopak nedalo říci o většině jeho spoluhráčů, kterým ani tento zápas příliš nevyšel.

Celkově vzato byla účast týmu na branickém turnaji přínosná zejména proto, aby hráči opět poznali, že proti kvalitním týmům je třeba nechat na hřišti maximum, jinak se výsledek nedostaví.

Co se týče hodnocení jednotlivých řad - Míra Najman obětavě zaskočil na místě brankáře a i přesto, že se mu zejména zápas s Viktorkou příliš nepovedl, určitě nezklamal. Obrana - zahrála spolehlivě, byla po značnou část turnaje pod velkým tlakem soupeřů a porážky jdou na její vrub jen zčásti. Záloha - bohužel asi nejslabší článek týmu na turnaji, nedařilo se kombinačně, záložníci často nestíhali fyzicky, případně příliš vodili míč. Útok - byl tentokráte složen z velmi málo zkušených hráčů a na hře to bylo přeci jen znát.

 Za vyzdvihnutí stojí výkony kluků, kteří doplnili tým z přípravky, tj. Vendy Schierreicha a Matěje Svobody, kteří ač byli nejmladší a jedni z nejmenších, šli vždy do všech soubojů s velkým odhodláním a mohou tak být příkladem svým některým starším spoluhráčům. Naopak zklamáním byly výkony Alexe Čejky, jenž po vetšinu času nehrál s dostatečným nasazením a svůj um a velký fotbalový talent ukázal jen v některých momentech v posledním utkání. Velmi rádi bychom Alexe tak, jako často pochválili, ale bohužel skutečnost byla taková, jaká byla.