Starší žáci zakončili úspěšnou jarní část sezony výhrou nad papírově silnějším Podolím. V zahajovací sestavě Kopaniny se objevili někteří hráči, kteří v sezoně jen střídali a na sehranosti týmu to bylo znát. Domácí neudrželi míč na svých kopačkách a technicky hrající soupeř měl územní převahu, ale jen po vápno, k nějakému nadějnému zakončení se nedostal. Ani naše útoky nebyly povětšinou nebezpečné a zakončení bylo poskrovnu. Na nemohoucnost forvardů se nemohl dívat stoper Zdobinský, a když dostal šanci rozehrát přímý kop z bezmála poloviny hřiště (druhý exekutor standartek Přenosil prohlásil, že je to daleko a že to kopat nebude), neváhal, opřel se do míče, ten šel přesně pod břevno a skončil v brance, 25. min. 1:0. Vedení jsme však bohužel dlouho neudrželi, ve 28. minutě se soupeř po nedůrazu v našem velkém vápně  doslal k dorážce a srovnal na 1:1. Svoje vystoupení v prvním poločase ukončil útočník Kopaniny Poledník žlutou kartou za řečnění.

Do druhé půle Kopanina posílila o Fišla do branky, Schierreicha s Kolankiewiczem do zálohy a Holečka do útoku. Na naší hře i souhře to bylo znát, přeci jen za sezonu si na sebe hráči zvykli. Nejvíce natěšený byl Holeček, kterému ale zadáci Podolí hned zkraje ukázali, že o jeho schopnostech moc dobře vědí a třikrát do něj pěkně zajeli, i když klobouk dolů, vždy to vypadalo jako souboj o míč. Naši hráči měli více míč na svých kopačkách a s přibývajícím časem přicházely i šance. Ve 41. minutě slabě vystřelil Stočes, ale k překvapení všech gólman hostujícího týmu míč skrze rukavice pustil do sítě, 2:1. O 13 minut později pak opět Stočes využil závaru před brankou Podolí po výborném rohu Kolankiewicze a hlavou zvýšil na 3:1. Soupeř se ještě vzchopil a pěknou střelou z hranice velkého vápna snížil na rozdíl jediné branky, 62. min.  3:2. Ale naši neponechali osud zápasu v rukách náhody, v 65. minutě přihrál Stočes do šance Holečkovi a ten, i když se štěstím, rozhodl zápas, 4:2.