Hodnocení trenéra - Jiří Dědič:

Do utkání jsme vstupovali s jasným cílem zvítězit. Jenže zatímco my

jsme si vítězství přáli, soupeř byl na jeho dosažení očividně lépe

připraven. A to nejen herně, ale především mentálně, pohybově a

soubojově.

 

Od úvodních minut jsme ztráceli velké množství míčů, přičemž některé

ztráty byly natolik nevynucené, že by se pro ně jen těžko hledalo

rozumné vysvětlení. K tomu se přidala výrazná soubojová převaha

domácích a velmi rychle bylo zřejmé, že nás čeká mimořádně složité

utkání. Soupeř nám totiž nedával zadarmo prakticky nic, zatímco my

jsme mu některé příležitosti nabízeli s až překvapivou ochotou. Domácí

dokázali pravidelně hrozit z různých střeleckých pozic a svou převahu

postupně proměňovali také v branky. Někdy kvalitním zakončením, jindy

po našich individuálních chybách, nepřesné rozehrávce nebo zaváhání

brankáře. První dvě branky jsme inkasovali už v 17. a 20. minutě.

Václav Kočí sice ve 31. minutě snížil na 1:2 a vrátil nás do zápasu,

ale domácí ještě před přestávkou znovu odskočili na rozdíl dvou

branek.

 

Ani druhý poločas bohužel nezačal podle našich představ. Soupeř krátce

po změně stran přidal další dvě branky a skóre narostlo na 5:1. Přesto

jsme se nevzdali a dokázali utkání ještě dvakrát výsledkově

zdramatizovat. Nejprve se v 56. minutě prosadil Veleba a o deset minut

později také střídající Jakubka. Za stavu 5:3 jsme stále měli důvod

věřit, že bychom mohli utkání ještě výrazněji zdramatizovat. Jenže

další příležitosti jsme nevyužili a domácí v samotném závěru přidali

další dvě branky.

 

S respektem k soupeři je však potřeba dodat, že ani jeho sedm

vstřelených gólů nevystihuje všechny příležitosti, které si dokázal

vytvořit. Rozhodně tedy nemůžeme tvrdit, že bychom doplatili pouze na

vlastní neproměněné šance. Tentokrát byl soupeř jednoduše lepší v

příliš mnoha herních činnostech.

 

Za klíčový faktor utkání považuji především organizaci a automatismy

domácích při přechodu do útoku. Soupeř nastoupil v silném složení a

bylo patrné, že má tento způsob hry velmi dobře zažitý. Po zisku míče

dokázal okamžitě zrychlit, nabídnout si vhodné řešení a využívat

prostor, který se před ním otevíral. K tomu přidal agresivitu, důraz a

ochotu podstupovat osobní souboje. Právě v těchto činnostech jsme

výrazně zaostávali.

 

Nedařilo se nám získávat míč zpět, a když už jsme jej měli, příliš

často jsme o něj zbytečně přicházeli. Bez kvalitního zisku míče a jeho

následného udržení se přitom konstruktivní útočná hra vytváří jen

velmi obtížně. Soupeř tak nemusel naši hru pouze překonávat. Výsledkem

bylo utkání, ve kterém se na fotbalovém hřišti zrodilo téměř hokejové

skóre 7:3. Bohužel bez možnosti vystřídat celou pětku a začít další

střídání s čistým štítem. Přestože jsme dokázali vstřelit tři branky,

nelze se za ně schovávat. Fotbal je týmový sport a odpovědnost za

podobný výsledek nenese pouze obrana, brankář nebo jednotlivci, kteří

chybovali. Nese ji celé mužstvo. Od hráčů, kteří mají získávat míče,

přes ty, kteří mají organizovat hru, až po ty, kteří mají vytvářet a

proměňovat příležitosti.

 

Pozápasové hodnocení trenéra, s nímž se ztotožnilo i několik hráčů,

proto bylo nezvykle tvrdé:

„Výkon lze nazvat velice smutným, možná až trapným. Tohle se nesmí opakovat.“