P ř e d n í K o p a n i n a - V posledních pěti zápasech nastřílel devět gólů, před týdnem nasázel teplickému béčku 4 branky. Při pohledu na sestavu Jiren je jasné, odkud hrozí největší nebezpečí: i ve 38letech se Marek Kincl udržuje ve výborné formě. Dal téměř třetinu všech jirenských gólů (14) a společně s Mikolandou a Fíčkem se dělí o pozici nejlepšího kanonýra divize B. „Občas ještě nějaký ten gól dám,“ usmívá se Kincl, bývalý útočník Žižkova, Sparty, Petrohradu či Rapidu Vídeň.

V lize jsi dal 95 gólů a parádně ti to střílí i v divizi. Budeš útočit na nejlepšího střelce soutěže?
Teď se to zlepšilo tím posledním zápasem, kdy jsem dal čtyři góly, takže jsem poskočil nahoru. Jinak se za žádnými prvními místy v tabulkách střelců nehoním. Na začátku sezony jsem dal sem tam gól, teď v posledních dvou zápasech šest kusů. V tomhle směru to bylo trochu extrémní.

Jak je pro tebe, bývalého vynikajícího ligového kanonýra, těžké dávat branky v divizi?
Je to pořád stejně těžké, jen ten pohyb je těžší a těžší. (usmívá se)

Přibral jsi hodně od doby, kdy jsi v května 2010 ukončil profesionální kariéru?
To ani ne, spíš člověk stárne. Už to není, co bývalo. Chtěl bych se víc hýbat, běhat, ale tělo už je opotřebované.

Očividně ti to ale nebrání ve střílení gólů...
To, že dávám góly, vidím ve dvou věcech. Vím, kam se mám postavit, těžím ze zkušeností, to je moje největší deviza. Když se do šance dostanu, tak si s ní většinou nějak poradím. Něco taky nedám, to je jasné, ale že bych pálil jednu tutovku za druhou, to zase ne. Pak je to taky o našem stylu hry: máme dobrý mančaft, útočíme, tlačíme se dopředu, vyhráváme. Pak se góly dávají snáz. Kdybych byl v týmu, který hraje o padáka, těžko budu sám brát balon, přecházet přes tři lidi a dávat góly. To ne.

Máš za sebou hodně fotbalových úspěchů, dal jsi i slavný gól Laziu Řím v Lize mistrů. Je pro tebe zážitek i to, když se v divizi trefíš čtyřikrát v jednom zápase?
Je to samozřejmě příjemné, když člověk ukáže, je to jde i v tomhle věku. Jen se po zápasech dávám tři dny dohromady. Mám problémy se zády. Trápí mě kyčel a od toho se všechno odvíjí. Doktor mi říkal, že mám kyčel hodně opotřebovanou, takže rvu všechno zády. Pořád to jde, ale už to není jednoduché.

V minulé sezoně jsi dal 27 divizních gólů, jaké máš plány na tento ročník? Stavíš si ještě nějaké gólové mety?
(Směje se) Ne, ne, ne, žádné mety. Jediná moje meta je, abych ráno vstal z postele a rozhýbal to. Já pořád opakuju jednu věc: až uvidím, že to nejde, že na divizi nemám, půjdu níž. Abych si ale říkal, že dám stejně gólů jako v minulé sezoně, nebo o tři víc? To vůbec.

V sobotu čeká Jirny zápas na Přední Kopanině. S čím přijedete?
Postavení obou týmů v tabulce nám velí, abychom na Kopaninu jeli vyhrát. Na druhou stranu máme respekt z každého soupeře. Moc dobře víme, že to minule na Kopanině nebylo nic jednoduchého. Pamatuju si, že jsme během pár minut vedli 2:0, ale domácí ještě do přestávky srovnali na 2:2, takhle zápas skončil. Pro nás to nebylo lehké utkání, teď to bude asi podobné. To nic nemění na tom, že na Kopaninu jedeme vyhrát.

Tobě se proti Kopanině daří: v minulé sezoně jsi jí dal v Jirnech hattrick, ve zmiňovaném remízovém utkání jsi taky skóroval. Dělíš soupeře na ty oblíbené a neoblíbené podle toho, jak ti to proti nim střílí?
Takhle jsem o tom nepřemýšlel. Vím, že jsme dvakrát dali doma hodně gólů Teplicím B. Mají tam dobré a běhavé kluky, jenže jsou nezkušení. To je pro nás ideální soupeř – chtějí hrát, ale jsou docela naivní. Větší problémy máme s týmy, které se soustředí hlavně na bránění a k tomu hodně běhají. Pak je to mnohem větší problém.

Co vás podle tebe čeká na Kopanině?
Minule tam nebyl úplně nejlepší terén, takže nebude lehký ani teď, když je horší počasí. Myslím si, že to nebude fotbal, který by lahodil očím, ale my se nebudeme chtít přizpůsobovat terénu, ani stylu domácích, ať už bude jakýkoliv. Chceme do toho dát svojí fotbalovost.

Zatím jste v soutěži ztratili jen dvakrát, když jste prohráli na Motorletu a remizovali v Neratovicích. Skalp Jiren se hodně cení. Je to v nasazení soupeřů cítit?
Máme hodně podobné postavení jako Sparta, jen je to posunuté o několik pater níž. Každý se chce vytáhnout na prvního, soupeři se na nás určitě víc připraví a vyhecují. Tohle funguje všude na světě a počítáme s tím i na Kopanině.

Jirny už několikrát odmítly postup do třetí ligy. Objevují se zprávy, že pokud byste vyhráli divizi i letos, už byste se posunuli o patro výš. Co ty na to?
Rozhodující slovo by měl majitel pan Jícha. Je to otázka pro něj, protože už třetí ligu párkrát odmítnul. Jedna věc je to, co se říká, ale druhá to, co nakonec pan Jícha udělá. Jsou to jen spekulace, my to v kabině nijak extra nerozebíráme. Připravujeme se na zápasy, chceme si zahrát a vyhrát, aby nás fotbal bavil.

A ty by sis ještě teoreticky troufal na třetí ligu?
Teoreticky ne. (směje se) Už jsem to říkal před rokem, teď jsem zase o rok starší. Třetí liga je daleko víc běhavější, je to o soubojích, týmy v ní daleko víc trénují. Za sebe říkám, že bych už asi třetí ligu nehrál.