P ř e d n í K o p a n i n a – Největší porážku v divizi museli o minulém víkendu skousnout fotbalisté Přední Kopaniny. Na hřišti nováčka v Zápech podlehli vysoko 0:6. Celý zápas si musel v brance vytrpět gólman Petr Jeřábek. „Šest gólů jsem zatím dostal jen jednou, když jsme v první sezoně prohráli s teplickým béčkem, ale tam jsme aspoň dali gól,“ říká 28letý Jeřábek, pamětník všech kopaninských zápasů ve čtvrté nejvyšší soutěži.

Co se v Zápech stalo, že jste takhle výsledkově vybouchli?
Obecně se nám venku v téhle sezoně nedaří, tedy kromě zápasu v Blšanech. Nejsme nebezpeční před soupeřovou brankou, při venkovních utkáních si vůbec nevytváříme šance. Prostě taháme za kratší konec, jsme impotentní. Domácí dotlačí míč do sítě a my nejsme schopní reagovat. Na Zápy jsme se připravovali zodpovědně, znali jsme jejich sílu. První gól jsme dostali z penalty, která byla zbytečná, ale byla. Vzápětí přišla krásná šibenice a už jsme se vezli. V šatně jsme si za stavu 0:2 říkali, že hlavně nesmíme dostat třetí gól, chtěli jsme se pokusit vymyslet něco dopředu, jenže naději nám vzal třetí gól ze sporné penalty.

Co se dělo pak?
Nechci říct, že jsme se sesypali, ale dělali jsme velké individuální chyby, prohrávali jsme souboje, domácí byli lepší a zaslouženě vyhráli. Je to debakl. První penalta nás rozhodila, ta druhá rozhodla o výsledku.

Byl to typ zápasu, kdy si člověk ze všeho nejvíc přeje konec?
Pátý a šestý gól padnul v 75. a 78. minutě, to jsem si říkal, kam až to dospěje, když do konce chybělo ještě patnáct minut. Na některé trefy jsme domácím i přihráli. Doufal jsem, že už z toho nebude nic horšího. Náš výkon nebyl dobrý, takže jsem obavy měl a konec jsem vyhlížel. Naštěstí jsme Zápům další gól nedovolili, ale i 6:0 je strašný výsledek, i když to mohlo být horší, domácí měli i další šance.

Jak moc tě štve, že budeš navždy zapsaný u největšího debaklu Kopaniny?
Zrovna v týdnu jsme se o tom s Danem Borským bavili. Byl jsem v brance, když jsme dostali v první sezoně šest gólů v Teplicích, pět gólů nám dala i Admira a Roudnice. Teď jsme bohužel prohráli tak, že jsme nucení vzpomínat na podobné výsledky. Byl to debakl a já stál v brance, což není moc příjemný pocit, ale my se teď budeme snažit, abychom v jiných momentech vzpomínali na lepší zápasy, které se nám povedly a povedou.

Dostal jsi už někdy víc než šest gólů?
Myslím, že ne. Tohle bylo vyrovnání smutného rekordu z Teplic.

Pro brankáře to byl hodně těžký zápas, viď? Ani na jeden gól jsi neměl nárok.
To je pravda. Občas je to tak, že má gólman štěstí, míč jde těsně vedle, do tyčky. Po Blšanech jsem slyšel, že to byl můj nejlepší zápas za Kopaninu, což je super, ale pak přijde utkání jako v Zápech, kdy to nelítá mimo branku, ale kolem tebe do sítě.

Mohl jsi něco chytat?
Všechny góly byly placírkou za tyč, dva z penalty, pak tam byla šibenice a dorážka ze dvou metrů, bylo to těžké. Možná, kdybych lépe přečetl ty penalty a skočil rychleji, se něco chytit dalo, ale to se bavíme jen tak hypoteticky. Jsme jeden tým, společně góly střílíme, společně góly dostáváme. Necítím se vinný za to, že jsme kvůli mně dostali šest gólů. Možná jsem mohl víc pomoct, ale těžko takhle zpětně hodnotit.

Při dvou penaltách Petra Mikolandy jsi ani neskočil, proč?
Obě byly stejné. Při té první se mi zdálo, že bude kopat po mé levé ruce, pohnul jsem se tam, ale Mikolanda to zkušeně přečetl a poslal míč na druhou stranu. Při té druhé jsem naopak chtěl počkat až do poslední chvíle, vybral jsem si správnou stranu, ale udělal to velmi dobře. Kopnul ty penalty opravdu kvalitně, ani na jednu jsem nestihl zareagovat. Ukázala se kvalita kanonýra, do poslední chvíle nebylo jasné, kam bude kopat, což u jiných hráčů bývá. Byl v tomhle našem souboji lepší a zaslouženě dal dva góly.

Myslíš, že by jiný hráč nedokázal z pozic Mikolandy čtyřikrát skórovat?
Je to možné. V Blšanech si vzal penaltu Klinka a kopnul jí mizerně. Čekal na můj pohyb, který nepřišel. To byl rozdíl oproti Mikolandovi, který taky čekal na pohyb, a když nepřišel, dal to úplně v klidu za tyč. I další své šance proměnil naprosto špičkově. Všechny ty jeho góly šly do bočních sítí, za háčky, jak se říká. Kdyby byl na jeho místě někdo jiný, mohlo to být jinak. Jenže tam byl Mikolanda a dal nám čtyři kusy.

Na divizi je tenhle exligový útočník hodně nadstandardní hráč, souhlasíš?
Určitě, neměli jsme kvalitu na to, abychom ho nepouštěli do zakončení. Je to mohutný hráč, dobře si pokrýval míč, čtyři gól dal, jeden ještě připravil. Ne náhodou byl ve West Hamu, bohužel pro něj přišly zdravotní problémy (Mikolanda je po transplantaci ledviny). Proto je v divizi, což je smůla pro něj, ale taky pro nás. Místo toho, aby kopal ligu, nás sestřelil. Je silný ve hře, má perfektní výběr místa ve vápně, opravdu nadstandardní hráč.

Je pro tebe potupa, že ti dá čtyři góly jeden hráč? Nebyl bys radši, kdyby se o góly podělilo víc střelců, nebo je to jedno, když jich stejně dostaneš šest?
V minulé sezoně mi dal Marek Kincl tři góly, taky dva z penalt. Byl to pro něj první zápas za Jirny. Pak se o tom psalo. Teď se zase píše, že Mikolanda rozkopal Kopaninu, že nás pohřbil, a zase jsem byl u toho (směje se). Není to pěkné, když to musíš číst.

Mikolanda se taky vyjádřil, že jste ho na hřišti uráželi. Co ty na to?
Stěžoval si, že tam na jeho adresu něco zaznělo, je to možné. My jsme byli frustrovaní, nebylo to nic proti němu, snad se ho to tolik nedotklo. Byly tam emoce. Rozhodčí Zápům rozhodně neškodil, mně vadilo, že se nám po odpískané druhé penaltě začali někteří domácí hráči vysmívat, což si mohli odpustit. Pak to možná od někoho schytal i Petr Mikolanda, nejspíš to odnesl za ostatní. On se choval slušně. Ale asi nemůže čekat, že ho někdo bude chválit, když nám dá čtyři góly. (usmívá se)

Pojďme ke Kopanině. Rozjezd do soutěže jste měli nejlepší za tři roky, ale teď už jste zase pátí od konce. Proč?
Před sezonou jsem se obával těžkého losu na začátku a my ty zápasy zvládli. I když to byly někdy šťastné výhry, tak jsme si je zasloužili. Jenže pak se od nás trochu štěstí odvrátilo. Z dvojzápasu Žatec-Souš doma jsme udělali jen bod, což je žalostně málo. Proti Žatci to bylo naprosto vyrovnané utkání, se Souší jsme byli jasně lepší, ale nedokázali jsme vstřelit první gól. Oba ty zápasy měly společný rys, že jsme soupeře honili, nepodařilo se nám dát první gól. Původně jsem si myslel, že to pro nás se Žatcem a Souší budou klíčové souboje, které rozhodnou, jestli budeme hrát nahoře nebo o záchranu. Jenže jsme udělali dost bodů už předtím, takže na tom i po těchto ztrátách nejsme tak špatně. Je ale jasné, že teď musíme bezpodmínečně zabrat proti Meteoru.

Bodové rozdíly jsou minimální. Na šesté místo vám chybí tři body. Je to pro vás psychologická výhoda, že jste stále na dostřel horní polovině? Stačí jednou vyhrát.
Ideálně bychom se chtěli za podzim přiblížit k dvaceti bodům. V divizi obvykle stačí na záchranu 36 bodů. S tímhle počtem spadnul historicky snad jen jeden tým. Když se to vydělí dvěma, jsme na 18 bodech za podzim, tomu bychom se chtěli přiblížit. V první divizní sezoně jsme za podzim měli dvacet bodů a relativně pohodové jaro, v další čtrnáct bodů a jaro bylo hodně našlápnuté. Teď jsme na třinácti bodech a jsou před námi čtyři zápasy. Jenže máme hrozně těžké vylosování. Čeká nás Meteor, my jsme zatím v divizi všechny derby prohráli, jen Motorlet jsme porazili. Pak jsou tam Jirny a Brozany, což jsou pro nás neoblíbení soupeři, s nimi jsou to specifické souboje, řekl bych, že tihle soupeři jsou obecně neoblíbení. No a ještě Neratovice, které měly špatný začátek, ale teď se rozjely. Abychom se přiblížili k těm 18 až 20 bodům, musíme vyhrát, což si moc dobře uvědomujeme.

Jaká je teď v kabině nálada?
Nálada je bojovná, velmi dobře víme, o co hrajeme. Tenhle poslední debakl musíme hodit za hlavu. Osobně jsem nečekal, že do Záp přijedeme a v klídku tam vyhrajeme 3:0. I když tohle jsem si taky nepředstavoval. Kdybychom se v tom ale babrali, vyčítali si jeden druhému chyby, tak by to ničemu nepomohlo. Lék je jasný: zapomenout. Každý by si to měl srovnat v hlavě, začít u sebe, vzít si ponaučení a udělat všechno proto, aby se takový výkon a výsledek neopakoval. Naopak se říká, že je lepší prohrát o víc gólů, protože pak si to víc sedne, všichni budou hrát v dalším zápase zodpovědněji. Když prohrajeme ušmudlaným gólem v poslední minutě, budeme si říkat, že jsme měli smůlu. Víme, že jsme dobře nehráli a uděláme maximum, abychom se zlepšili a Meteor porazili.

Budeš u toho v brance? Nemáš strach, že tě po šestigólovém přídělu trenér Duda posadí na lavičku?
Stát se to může, je to záležitost trenéra. Já budu makat a uvidím, jestli dostanu znovu důvěru. Každý, kdo dostane šest gólů, musí přemýšlet, jestli neudělal něco špatně, jestli to nešlo jinak. Už je to ale pryč, kdybych se tím zaobíral, nikam by to nevedlo. Musíme se celkově dobře připravit. I kdyby chytal Dan Borský, tak bych mu samozřejmě držel palce. Celkově se v kabině hodně podporujeme, v tomhle to u nás funguje.

V Meteoru tradičně řádí útočník Fíček, který se už prostřílel do čela mezi kanonýry v divizi B. Dal 12 gólů, což je o tři víc než celá Kopanina dohromady. Jak se dá tenhle hráč bránit?
Už jsem proti němu několikrát chytal a pár gólů mi dal. On je hráč, který se prosazuje opravdu často, v minulé sezoně nám sice doma gól nedal, ale oba připravil. Na Meteoru pak rozhodl z vymyšlené penalty. Musíme doufat, že se to otočí v náš prospěch, že Fíčka ubráníme stejně jako ostatní hráče a připíšeme si vítězství. Víme o něm, že je to opravdu nadstandardní hráč, jeho gólová bilance hovoří za všechno. A není to náhoda.

Sobotní utkání bude hodně důležité i s ohledem na pozici před závěrečnými zápasy podzimu. Patříš k nejzkušenějším hráčům kabiny, hodláte udělat nějaké společné sezení?
Už jsme se v kabině bavili po dvou nepovedených zápasech se Žatcem a Souší. Mluvili jsme o tom, že se zhoršila tréninková docházka, takže se apelovalo na to, aby k tomu všichni přistoupili zodpovědně. I prezident klubu nás vyzýval, abychom se zamysleli nad naší docházkou, nad tím, co fotbalu dáváme. Jsme odhodlaní v sobotu vyhrát. Dokonce máme i vypsanou motivační prémii, když se nám to povede.