Přední Kopanina (tru) – Před pár lety patřil do širšího kádru mládežnických reprezentací. Jako posilu si ho vybrala Slavia, měl před sebou slibnou fotbalovou budoucnost, ale místo zářné kariéry střílel ještě nedávno Jan Hrubý góly jen v I. B třídě. Teď se 21letého útočníka pokouší „restartovat“ na Přední Kopanině. V minulém kole v Blšanech se Hrubý poprvé gólově prosadil: jeho branka na 2:0 se ukázala jako vítězná. „Je to pro mě úleva, že jsem se konečně trefil v divizi. Šance jsem měl i dřív, ale nechtělo mi to spadnout do brány,“ říká Hrubý. Teď se chystá se spoluhráči na důležitý zápas proti PFC Český Dub.

Jsi útočník a góly potřebuješ. Dokáže tě rozhodit delší čekání na přesnou trefu?
Pořád věřím, že míč nějak do brány dostanu a gól dám. Jasně, když to útočníkovi dlouho nepadá, je pak trošičku nejistý, ale že bych si podobné situace nějak extra bral, to ne. V téhle fázi jsem na Kopanině určitě nebyl. Přípravu jsem měl dobrou, byl jsem nejlepší střelec, vypadalo to nadějně. V prvních zápasech jsem nehrál v základní sestavě, teď jsem se do ní dostal, v Blšanech jsem skóroval, snad to tak bude pokračovat.

Jak jsi viděl situaci, ze které ses trefil?
Byla to šťastná trefa. Měl jsem při standardkách chodit na zadní tyč, míč tam někdo prodloužil a přiletělo mi to na hlavu. Byl jsem osamocený, sice to byla taková šmudla, ale za čáru prošla.

V Blšanech to byl pro vás velmi těžký zápas. Domácí měli hodně šancí, dokonce neproměnili penaltu.
Jeli jsme do Blšan s jasným cílem, abychom konečně bodovali venku. Pokud bychom nezískali ani bod, bylo by to špatné a my bychom trochu spadli v tabulce. První poločas nám hodně vyšel, bylo to 2:0, chvilkami to vypadalo, že dáme snad pět gólů. Pak dostal Čihy červenou kartu, Blšany se tlačily za vyrovnáním, ale hodně nás podržel gólman Petr Jeřábek.

Blšany mají ve své sestavě hodně známých jmen. Jaký jsi měl pocit z jejich výkonu?
Před zápasem jsme si všimli, že se třeba Horst Siegl vůbec nerozcvičoval. Říkali jsme si, že na ně zkusíme vlítnout. Bylo vidět, že jejich nová posila Tomáš Poláček je velmi dobrý fotbalista, ale ti ostatní exligisté hráli normálně. Že by nás tam nějak motali, to ne.

Jak je pro tebe náročné hrát divizi? V minulé sezoně jsi působil ve Velké Dobré v I. B třídě.
Je to velký rozdíl a skok, v I. A nebo I. B třídě je na všechno hodně času, zpracovat míč, otočit se. V divizi stačí malé zaváhání a hned člověk přijde o balon. Divize je víc soubojová, zvykám si. Snad to bude lepší a lepší.

Ale divizi už sis v minulosti zkusil, ne?
Mám pár startů za béčko Kladna, ale byl jsem věkem ještě dorostenec, takže jsem několikrát na chvíli naskočil, nic velkého. Bylo to pod trenérem Dudou, ale proti Kopanině jsem nikdy nehrál.

Jaký jsi vůbec typ útočníka? Představ se fanouškům.
Řekl bych, že vynikám rychlostí. Mám rád spíš souboje jeden na jednoho, snad mám slušnou kličku, než zápasy na malém hřišti, kde je míč pořád ve vzduchu, tak radši rychlá práce s míčem. Dokážu obejít v rychlosti hráče, jsem spíš brejkový typ.

Taky se o tobě ví, že umíš dávat góly. Jaká byla tvoje gólová norma ve Velké Dobré?
Nejsem klasický střelec, snažím se spíš někoho hledat, většinou mě za to nechválí, měl bych asi víc zakončovat. Za Dobrou jsem dal za půl sezony po příchodu 12 gólů, v dalším roce taky 12. Nic slavného. V I. B třídě těch gólů mělo být víc.

Teď tvoje branka rozhodla o výhře v Blšanech. Co říkáš startu Kopaniny do sezony?
Není to špatné, bodů mohlo být sice víc, třeba v Litoli se dalo určitě aspoň remizovat, ale když teď potvrdíme výhru z Blšan doma proti Českému Dubu, bude to super. Soupeře ale vůbec neznám, všechno je pro mě v divizi nové. Většinou se jen podívám na výsledky, jak týmy hrály poslední zápasy, ale abych věděl, čím se kdo prezentuje, to ne. Dub si zatím nevede nijak extra. Nám se teď ale daří v obraně, Petr Jeřábek má výbornou formu, vzadu to zavřeme a snad se v útoku prosadíme. Máme jasný úkol urvat tři body.

Pojďme k tvé fotbalové minulosti: hrál jsi za Kladno, Slavii a Velkou Dobrou. Byl jsi dokonce v širších kádrech mládežnických reprezentací. Máš i nějaký start?
To bohužel ne, zůstalo jenom u té širší nominace.

Přesto jsi musel patřit k dorostenecké špičce. Kde se tvoje kariéra zasekla?
Kariéra vypadala dobře, s Kladnem jsme hráli na Spartě, já dal čtyři góly a vyhráli jsme 4:1. Všimnul si mě manažer od pana Pasky, s kterým jsem pak podepsal dvouletou smlouvu. Rozjeté to bylo dobře, za dva týdny jsem přestoupil do Slavie, dával jsem góly v přípravě, trenér mi říkal, že se mnou počítá. Jenže v mistrácích bylo všechno jinak. Do zápasů jsem chodil na druhé poločasy nebo jen na pár minut. Pak z trenéra vypadlo, že jsem o rok mladší než ostatní, že na mně bude stavět v dalším roce. Vůbec jsem nehrál, chodil jsem za béčko, tak jsem se vrátil do Kladna.

Co obnášela smlouva s manažerem Paskou?
Dostával jsem od něj vybavení, sháněl mi po odchodu ze Slavie jiný klub, nabízel mi Bohemku a jiné mančafty, ale já se mezitím domluvil na vlastní pěst na Kladně s panem Suchopárkem a zůstal jsem tam. Kladno hrálo tenkrát ligu, říkal jsem si, že bych jako odchovanec časem mohl chodit aspoň na tréninky s áčkem, ale nic se nedělo. A pak jsem se zakopal ve Velké Dobré, no... (úsměv)

Proč jsi nešel výš? Minimálně divizi jsi jako takhle nadějný dorostenec mohl hrát, ne?
V té době jsem přemýšlel, jestli má fotbal nějaký smysl. Na Kladně se to nevyvíjelo extra dobře. Béčko tam trénovalo v pár lidech, pak přišli kluci z áčka a někdo si ani nezahrál. Neviděl jsem v tom žádný smysl. Přestup jinam se nerýsoval, fotbal se mi v té době trochu znechutil. Rezignoval jsem. Ale říkal jsem si, že chci pořád hrát, ne se jen válet doma. Šel jsem do Dobré, abych si aspoň někde kopnul.

Nelituješ dnes svého rozhodnutí?
Ani ne. Když vidím kluky, s kterými jsem hrál v dorostu, tak dopadli plus mínus stejně. Je to rozházené na Kladně v I. A třídách. Já ten krok jen udělal trochu dřív.

Větší fotbal už tě neláká?
Chtěl bych se prosadit na Kopanině v divizi, je to dobrá soutěž. Kdyby se dařilo, může si mě někdo všimnout, šance tady pořád je, ale to je teď předčasné řešit.

Trenér Radek Duda o tobě mluvil, že se tě na Kopanině pokusí oživit. Jak moc tě jeho nabídka potěšila?
Hodně. S Radkem se znám už dlouho, stejně tak s asistentem Fimanem. Trenér mi dal ještě šanci, říkal, že jsem pořád mladý hráč a byla by škoda, abych skončil v I. A třídě. Jsem za to moc rád a chci tuhle příležitost využít.

Ty jsi byl ještě v minulé sezoně spoluhráč trenéra Dudy ve Velké Dobré. Jaký je to fotbalista?
Technický a chytrý hráč, v kabině samá srandička. Jako spoluhráč je skvělý.

Provází ho pověst výborného útočníka. Potvrdíš ji?
V Dobré už hraje v záloze, ale pořád mu to střílí. Dává důležité góly, rozhoduje zápasy. Má přehled, patří k nejdůležitějším hráčům. I jako fotbalista nezapře, že je zároveň trenér – to se pozná z toho, jak radí a mluví na ostatní.

Vynadal jsi mu někdy na hřišti?
(Usmívá se) Možná lehce, nic většího bych si nedovolil, je o dost starší, trénoval mě, je tam respekt.

Ty si s trenérem Dudou tykáš. Předpokládám, že budeš v kabině jediný. Je to tak?
Myslím, že jsem jediný. Je to zvláštní, tykat trenérovi, ale rok a půl jsem s ním hrál, tak už mi to ani tak nepřijde. Když jsem vstoupil poprvé do kabiny Dobré, nevěděl jsem, co mu mám říct. Nedovolil jsem se mu tykat, řekl jsem „Dobrý den“, ale on na mě hned, že jsme teď spoluhráči, tak mu mám tykat. Je ale trochu divné, když mu v kabině jako jediný říkám „Ahoj“.

Věděl jsi něco o Kopanině, když ti Radek Duda zavolal, abys to tady zkusil?
Jen z doslechu. Vím, že proti Kopanině hrálo Kladno B v divizi. Když mi Radek řekl, že sem jde trénovat, díval jsem se hned na stránky. Něco jsem věděl, slyšel, ale to, co jsem tady objevil, předčilo mé očekávání. Jsem tady spokojený. Parta je výborná, zázemí je skvělé, celkově se mi tady líbí. Navíc to mám kousek, jsem Kladeňák, takže paráda.

Co děláš mimo fotbal?
Pořád chodím do školy. Dělám hotelnictví a cestovní ruch na Kladně, je to střední škola.

Proč jsi ve 21 letech stále na střední škole?
Přestupoval jsem z jiné školy. Teď jsem ve čtvrťáku, takže mě na jaře čeká maturita.