Muži "A"

Pro hlavní tým FCPK byla divizní sezóna 2025/2026 mimořádně náročnou zkouškou, která po zisku pouhých 15 bodů ze 30 zápasů skončila nejsmutnějším možným způsobem – sestupem do 5. ligy. Podzimní část přitom neodstartovala vůbec zle. Po úvodní prohře na Meteoru (1:3, skóroval Mainolfi) si Kopaňáci připsali solidní bod z Mariánských Lázní za remízu 1:1 (trefil se Havránek) a trenér Karel Koloušek mohl chválit oživení sestavy po zapojení Oscara či Jakuba Lišky. Následný herní i výsledkový propad ale vyvrcholil v 11. kole hrozivým kolapsem 0:7 v Sokolově. Kruté K.O. na půdě přímého konkurenta znamenalo okamžitý konec trenéra Kolouška, kterého na lavičce nahradil Pavel Mejdr. Ani nový impuls však srážený tým dlouho nedokázal probrat, což dokumentovala i smolná zimní přestřelka v Karlových Varech (3:4), kde k bodům nepomohly ani trefy Marca Škopa, Razetta a kapitána Roberta Vágnera kvůli inkasované penaltě v 93. minutě.

Jarní odvety provázela herní křeč, úzký kádr a problémy s tréninkovou docházkou kvůli práci a škole, což se naplno projevilo při bezkrevném výkonu a prohře na Újezdu P/4 (Urban sice korigoval po pasu Schierreicha, ale trenér Mejdr musel kvůli souběžně hrajícímu béčku lepit lavičku zraněným hráčem a dorostencem). Světlým zábleskem jara se stalo 25. kolo na půdě Spojů Praha ve Vykáni, kde kluci díky kolektivní bojovnosti a trefě střídajícího Marca Škopa vybojovali cennou a jedinou jarní výhru 1:0. Definitivní a kruté razítko na sestup dal závěrečný domácí zápas s Karlovými Vary (0:6), kde soupeř dominoval a Walterovo břevno z úvodu druhé půle zůstalo nevyužito. I přes hluboké zklamání z pádu o patro níž však závěr utkání přinesl nádhernou symboliku a ukázal propojenost klubu: v 70. minutě se totiž na trávníku potkaly dvě generace Kopaňáků – sedmnáctiletá naděje z U19 Tobiáš Sixta a devětačtyřicetiletý nestárnoucí kanonýr céčka Stanislav Trojan. Klub tak uzavřel divizní kapitolu pohledem do vlastní budoucnosti, na které bude v 5. lize pracovat.

 

Muži "B"

Rezerva FCPK prožila sezónu jako na horské dráze, kterou nakonec dotáhla ke solidnímu 6. místu, přičemž na medailové 3. místo jí chyběly pouhé čtyři body. Podzimní část přinesla dva naprosto ikonické momenty. Tím prvním byl historický zápas v Košířích, kde Kopaňáci deklasovali slavnou, ale krachující značku Uhelných skladů rekordním výsledkem 30:0. V zápase, kde hattrick nic neznamenal, řádili šestigóloví Hájek s Kirchbergerem a pětigólový Zilvar. Do střelecké listiny se tehdy zapsal i náhradní gólman Halák a útočník Lukáš Zilvar tím nakročil k obdivuhodné bilanci, kdy jako jediný zasáhl do všech 30 utkání sezóny. Druhým podzimním hitem byla domácí taktická loupež proti neporaženému ABC Braník. FCPK B jako jediné dokázalo budoucího mistra s Milanem Škodou v sestavě porazit (v době, kdy ještě neměl jistý postup), k čemuž kromě Hájka a Zilvara pomohla i „last-minute“ devatenáctiletá posila Matej Beran, který vymetl pavučiny v šibenici a trefil výhru 3:2.

Jarní odvety však přinesly kvůli výraznému omlazení kádru i těžší chvíle. Premiéra proti Smíchovu sice ukázala nováčky Yelinského s Espinozou nebo uzdraveného sparťanského odchovance Waltera, ale skončila tvrdou lekcí 1:4 (jediný gól dal rychlík Lem Williams), po které trenér Pechar nešetřil kritikou. Tým se však oklepal a ukázal obrovskou vnitřní sílu i budoucnost – v Řeporyjích sice oslabené béčko padlo 0:2, ale srdnatě bojovalo se šesti dorostenci v sestavě. Extrémem byl duel na Zličíně proti Prague Raptors (2:2), kde kluci s ranním divizním zápasem áčka v nohách dohrávali v naprosto raritní sestavě se třemi brankáři na hřišti. Absolutní uvolnění a odměna za náročný rok přišla v posledním kole na Slivenici (2:1). V zápase, kde už o nic nešlo, si hráči kromě brankáře Kraloviče (který chytil penaltu) své posty vylosovali. Trenér Tomáš Pechar mohl po sezóně poděkovat celému týmu i Jardovi Birovi za zvládnutý ročník plný srdnatých výkonů a skvělého týmového ducha na hřišti i na tribuně.

 

Muži "C"

Hned první rok existence nově založeného C-týmu se nesmazatelně zapsal do klubové historie. Kopaňáci vlétli do 3. třídy (9. ligy) jako uragán a stylem start-cíl si dokráčeli pro mistrovský titul a okamžitý postup. Během sezóny ztratilo céčko body pouze jedinkrát při jarní hádavé porážce v Bohnicích (1:2), jinak ale nenašlo přemožitele a získalo úctyhodných 41 bodů ze 48 možných. Útočnou sílu týmu táhlo fantastické úderné duo: mladý dravec Dominik Hill, který se s 21 góly stal nejlepším střelcem a svými výkony si vysloužil starty v béčku i áčku, a nestárnoucí téměř padesátiletý kapitán Trojan. Ten nasázel 17 branek, přežil i facku od frustrovaného soupeře v Chuchli, a v posledním kole dokonce naskočil za hlavní A-tým. Absolutním vrcholem sezóny však byla velkolepá rozlučka. Díky bleskové organizaci a rodinným vazbám v týmu – kde na kraji obrany brousí lajnu Tomáš Tvrdík a v záloze tvoří hru Jakub Mareš – odehrálo céčko svůj poslední duel proti Spartě Krč v prvoligové Fortuna Areně v Edenu. Před skvělou diváckou kulisou, s moderací Leoše Mareše a za zvuků znělky Ligy mistrů, vyhrálo FCPK C 3:2, kdy vítězný gól vystřelil Dimitrov. Nejsladší tečkou večera pod umělým osvětlením však byl charitativní rozměr zápasu v rámci projektu #FCPKPomáhá, díky kterému se pro sedmiletého Tadeáška bojujícího s leukémií vybralo ve spolupráci s nadačním fondem Slavie fantastických 200 000 Kč. Tým tak ukázal, že má nejen nejhezčí dresy a nejlepší herní projev v soutěži, ale především obrovské srdce.

 

Starší dorost (U19)

Sezóna staršího dorostu byla příběhem dvou naprosto odlišných tváří, který vyvrcholil v parádní jarní krasojízdu a celkové 7. místo. Podzimní část byla pro Kopaňáky těžkou zkouškou – tým provázely chyby v obraně, ztráty koncentrace a herní nepohoda, což po prohrách (jako na Tempu 1:5) znamenalo zisk pouhých 9 bodů z 12 zápasů. Zlom nastal v zimě. Tým pod vedením trenérského dua Kamil Chudada a Jan Sumec zapracoval na disciplíně a výrazně posílil. Stoper Marek Novobilský dodal defenzivě jistotu a kreativní Tobiáš Sixta ovládl střed pole (12 zápasů, 1 gól + 8 asistencí). Okolo této osy rozkvetl celý tým. Útočník Ondřej Skalník chytil životní formu a s 15 góly se stal 4. nejlepším střelcem ligy, přičemž těžil ze své dominantní hry hlavou. Jarní probuzení přineslo skvělé body – výhru 3:1 v Kolovratech, ubojovanou bitvu na Admiře (3:2) a závěrečnou výhru 2:1 nad Zbraslaví. Velkou zásluhu na jarním 4. místě měl kapitán Petr Pokorný, který šel klukům příkladem v disciplíně.

Hlavním razítkem na snovém jaru a skvělé práci trenérů však byla masivní integrace dorostenců do dospělého fotbalu, kde se kluci neztratili napříč všemi třemi mužskými týmy. Absolutním vrcholem byly starty v divizním A-týmu, kde si svůj debut připsali Tobiáš Sixta (zároveň 3 starty za B) a Jonáš Peřina (který naskočil i za rezervu). Výraznou stopu zanechali mladíci v B-týmu – Ondřej Skalník si připsal dvě plné minutáže, první starty zaznamenali Ondra Fuksa a Dan Krejča, a Štěpán Chudada se dokonce při svém druhém startu za muže dokázal gólově prosadit. Skvěle fungovalo i propojení s úspěšným céčkem. Max Kysilka nastoupil za B i C, přičemž za céčko dokázal skórovat, a Danail Tsvetanov oslavil debut za B-tým i start za C-tým. Klíčoví hráči ročníku 2007 navíc potvrdili, že jsou pro chlapskou kategorii stoprocentně připraveni – Vincent Novotný, který společně s kapitánem Pokorným (2 starty za B, kde ho bohužel přibrzdilo měsíční zranění kolene) definitivně přestupuje do mužů, odehrál celý zápas za béčko a v dresu C-týmu debutoval rovnou v klíčovém jarním boji o první místo. Trenéři tak mohli být právem hrdí nejen na herní progres, ale především na charakter a připravenost kluků pro dospělý fotbal.

 

Mladší dorost (U17)

Pro mladší dorostence byla uplynulá sezóna ve 4. nejvyšší lize extrémně tvrdou zkouškou. Tým doplatil na nezkušenost a obrovský fyzický deficit – kádr byl velmi mladý a tvořili ho primárně kluci ročníku 2010, kteří teprve sbírali první dorostenecké zkušenosti. Výsledkem byl bohužel okamžitý sestup a zisk jediného bodu za celou sezónu. Na podzim tým srážela také slabá docházka ovlivněná školními či rodinnými aktivitami, kvůli čemuž trenér Jan Skočdopole marně lepil stabilní defenzivu. Přesto kluci zažili zápasy, kdy sahali po úspěchu – jako se Zbraslaví (1:2), kde po srovnání z přímého kopu Borůvky přišla krutá rána v podobě sporné penalty v 93. minutě. Na jaře už kluci ukazovali herní progres a nezlomný charakter. I při těžké prohře 2:8 s ČAFC dokázali druhý poločas zremizovat 2:2 díky dvěma únikům Tobiáše Škopka. Nejsladší moment a spravedlivá odměna za celoroční dřinu pak přišla ve Vršovicích. Po odhodlaném výkonu a gólech Illicha, Prokeše a Šálka si kluci odvezli bojovnou remízu 3:3. Tento jediný bod sice tabulkový osud nezměnil, ale pro mladý tým byl obrovským zadostiučiněním a důkazem, že se dovedou rvát až do konce.

 

Starší žáci U15

Pro starší žáky byla uplynulá sezóna jako na houpačce, plná divokých přestřelek, cenných lekcí i parádních individuálních výkonů, což v konečném účtování vyneslo solidní 5. místo. Tým během roku potvrzoval, že dokáže výškový či váhový deficit soupeřů nahradit bojovností, rychlostí a fotbalovým důvtipem. Ukázal to hned podzimní duel s Ambassadors (6:3), kde pěti góly zazářil ostrostřelec Pavel Vobořil. V průběhu sezóny se ale projevovala největší slabina týmu – nestabilita koncentrace a neproduktivita v koncovce. Typickým příkladem bylo derby v Nebušicích, kde nadějné poločasové vedení 3:0 skončilo po trestuhodném výpadku remízou 3:3, nebo jarní bitva na Smíchově (0:2), která týmu definitivně zavřela dveře k boji o postup. Právě tam se ukázalo nastavené zrcadlo z tréninků, kdy klukům chyběl stoprocentní důraz v zakončení. Přesto se tým dokázal se sezónou rozloučit ve velkém stylu, když doma deklasoval Loko Praha 11:2. V zápase opět dominovala stoperská dvojice Alan Ulanov a kapitán Radek Farář, neúnavný motor Václav Novotný a pětigólový Pavel Vobořil. Velkým příslibem pro budoucnost dorostu je navíc fakt, že se do týmu skvěle zapracovali i mladší kluci z úspěšné U13.

 

Mladší žáci A (U13)

Sezónu z říše snů zažili mladší žáci U13, kteří se stali šampiony 2. třídy a bleskově vybojovali návrat do vyšší soutěže! Po loňském sestupu z 1. třídy vstoupil tým do nového ročníku s jasným cílem a hned v úvodu deklasoval Stodůlky 10:2, kdy se pěti góly blýskl Petr Kohout. Cesta za titulem ale nebyla bez překážek. Trenéři Václav Kočí a Jakub Řešátko museli mužstvo provést i těžšími momenty – ať už to byla podzimní ztráta s Ďáblicemi po podcenění soupeře, nebo krutá jarní porážka 0:5 na Klausově, kde sice kluci předvedli skvělý výkon, ale totálně vyhořeli v produktivitě. Klíč k celkovému prvenství se ukázal v jarní odvetě proti největšímu rivalovi z Ďáblic, který navíc nastoupil posílen o hráče z přeboru. Kopaňáci v zápase roku ukázali obrovské morální síly, sáhli si na dno, otočili nepříznivý vývoj na 3:2 a brankář Klauz v závěru udržel klíčové vedení. Z 22 utkání kluci prohráli pouze čtyři a s jednobodovým náskokem na čele tabulky zaslouženě slaví mistrovský titul a postup. Do příští sezóny bude potřeba zapracovat na důrazu v osobních soubojích a dostupování hráčů, ale mistrovský pohled na tabulku je pro tento ročník tou nejsladší odměnou.

 

Mladší žáci B (U12)

Obrovským a velmi milým překvapením sezóny se stal B-tým mladších žáků. Tato kategorie se na Přední Kopanině otevřela poprvé od roku 2017 a hned ve své premiérové sezóně po dlouhé pauze dokázala vybojovat fantastické druhé místo. Svou jízdu kluci odstartovali podzimní divokou výhrou 8:4 nad Vršovicemi. Přestože v průběhu podzimu přišla i první výkonnostní facka v podobě prohry na hřišti silného Zličína, tým to nezlomilo a dál si šel za svým cílem na čele tabulky. V jarní části už mužstvo ukazovalo mnohem větší fotbalovou zralost. Obrovský charakter kluci projevili v třaskavém mezivesnickém derby proti Nebušicím, kde se nenechali rozhodit vypjatou atmosférou a soupeře zaslouženě přestříleli – hattrickem tehdy zazářil Holuša a v brance čaroval Klauz. V závěru sezóny už tým šlapal jako hodinky, obrana skvěle zakládala útoky a záloha pracovala oběma směry. Pokud se do budoucna podaří odstranit občasnou zbrklost v zakončení a zbytečné vypínání koncentrace v závěrech zápasů, má tento nově oživený ročník nakročeno k velkým věcem.

 

Starší přípravka U11

Jako jedna ze stěžejních mládežnických kategorií zažila starší přípravka U11 sezónu plnou herního vývoje, zvratů a cenných lekcí. V podzimní části se trenéři Jakub Brejla, Jakub Řešátko a Petr Skalník potýkali s nevyrovnaností výkonů. Zatímco na jednom hřišti kluci ukazovali dravost a chuť přecházet přes protihráče, na druhém se občas bojovalo se slabším přístupem, nedostatkem pohybu bez míče a neochotou vracet se do obrany. Jarní část však ukázala, jak moc kluci lidsky i fotbalově dospěli. Skvělou zkouškou charakteru prošel tým v emočně vypjatém zápase s Hostivaří, kde se nenechal strhnout ostrou hrou ani urážkami soupeře a udržel si dekorum i smysl pro fair play. Herní vrchol pak přišel v samotném závěru sezóny proti Libuši. Na mladším hřišti naši hráči naprosto dominovali díky skvělé individuální činnosti, důrazu v soubojích a krásným týmovým akcím, zatímco na starším předvedli velmi pohledný fotbal v úvodních čtvrtinách. Pokud se do budoucna zapracuje na stabilizaci sebevědomí a lepším využívání volných prostorů, čeká tento ročník při přechodu do žákovských kategorií velká budoucnost.

 

Starší přípravka U10

Velkým klubovým úspěchem uplynulé sezóny bylo už samotné obnovení kategorie U10, která se na Přední Kopaninu vrátila po dlouhých čtrnácti letech. Nově složený tým pod vedením trenérů Jakuba Řešátka a Jakuba Brejly se sice musel v silné konkurenci vyrovnat s počátečním nedostatkem herních zkušeností, ale výsledky v této fázi rozvoje nebyly to nejdůležitější. Na podzim (proti Čechii Smíchov či Uhelným skladům) kluci teprve zjišťovali, jak na hřišti držet pozice, jak správně bránit a nabízet se do prostoru. O to větší radost přineslo jaro. Obrovský charakter a fotbalové srdce tým ukázal na Motorletu, kde i přes rychlé vedení soupeře nesložil zbraně a jako jeden muž vybojoval šest vstřelených branek. Závěrečné zápasy, například proti Kunraticím, pak potvrdily rostoucí posun v chápání herních principů, vyšší intenzitu a odvahu hrát aktivně směrem dopředu. Tým ukázal, že má skvělý přístup, chuť se učit a položil skvělé základy, na kterých se dá v příští sezóně skvěle stavět.

 

Mladší přípravka U9

Pro kategorii U9 byla uplynulá sezóna obdobím velkých pokroků a postupného přechodu k fotbalovějšímu projevu. V podzimní části kluci pod vedením hlavního trenéra Jakuba Cigánka zažili jak gólové kanonády (jako proti Střešovicím), tak těžké lekce proti fyzicky vyspělejším soupeřům (např. se Slivencem). Právě tyto zápasy týmu ukázaly, na čem pracovat – především na prvním doteku, pohybu bez balonu a chuti hrát i bez míče u nohy. Obrovskou radostí jarní části pak bylo sledovat, jak kluci herně i lidsky vyrostli a jak skvěle do týmu zapadli noví hráči (např. Václav Matějů se svým rychlým hattrickem nebo Dominik Bakeš) i nový asistent trenéra Lukáš Silný. Jarní zápasy navíc trenéři záměrně zaměřili na rozvoj samostatnosti a vlastního rozhodování na hřišti. Kluci se učili sami organizovat hru, více na sebe mluvit a brát zodpovědnost na sebe, což přineslo řadu pohledných kombinací a individuálních akcí. I když v nabídce prostoru a týmovém řešení situací stále občas tápeme, stoupající výkony kluků jako Jakub Vostradovský, Sebastian Hotovec, Ben Rak nebo skvěle bránící Jáchym Gall jsou tou nejlepší pozvánkou do další sezóny.

 

Minipřípravka U7

Pro naše nejmladší naděje z minipřípravky U7 je fotbal především o radosti z pohybu, střílení prvních gólů a čase stráveném s kamarády. V této kategorii se sice výsledky nepočítají, ale touha bavit se fotbalem z týmu přímo sálala po celou sezónu. Naši nejmenší Kopaňáci sbírali cenné zkušenosti jak na venkovních turnajích formátu 3+0 (jako v Hostivici), tak především v rámci domácího projektu „Liga šampionů“. Tento úspěšný koncept pro partnerské a spřátelené kluby, který U Drahušky odstartoval už v minulé sezóně pod vedením Evy Farníkové a Jakuba Cigánka, letos napsal další vydařené kapitoly. Při jarních kolech bylo hřiště opět plné dětí z klubů jako Dukla, Bohemians nebo Zličín, které díky skvělé organizaci hrály bez čekání a neustále v pohybu. Velké poděkování patří trenérům za jejich energii a všem rodičům za vytvoření fantastické divácké kulisy. Na Kopanině roste skvělá parta, pro kterou jsou tyto pozitivní zážitky tím nejlepším odrazovým můstkem do budoucna.