Trenére hovoříme spolu krátce po skončení 7. ročníku turnaje Sláva Cup. Jak jste ho viděl?

Zúčastnili jsme se všech ročníku turnaje. Zpočátku to bylo spíše o partě lidí, mělo to kamarádský ráz, vyloženě vzpomínka na Slávu Houšku. Ta vzpomínka pěkně pokračuje, ale samotný turnaj už je teď prestižnější, rok od roku lepší obsazení a úroveň jde výrazně nahoru.

Letos dva přeborové týmy (Střešovice, Dubeč), v minulé sezóně ještě divizní Nespeky a Kopanina, aktuální nováček divize.

Je to tak. Když to vezmu z našeho pohledu, první ročníky, jsme nehráli s nejsilnějším kádrem. Doplňovali jsme o bývalé hráče, skládali jsme jak to šlo. Poslední tři roky to však bereme zodpovědně, zapojíme celý kádr a je to nedílná součást naší přípravy.

A je z toho třetí vítězství v řadě.

Samozřejmě každá výhra se počítá, ale bereme to jako přípravu. Líbilo se mi, že po posledních dvou turnajových výhrách následovala vždy úspěšná sezóna, ta minulá úplně skvostná, tak snad to bude platit i tentokráte. Ale jak říkám, výsledky nepřeceňujeme, každý je v nějaké fázi přípravy, je pořád léto, období dovolených, týmy nemají všechny hráče pohromadě, každý má své problémy. My jsme třeba měli dneska kromě jiných tři hráče (pozn.: Asad, Mainolfi, Hollerbach) na svatbě Vojty Ptáčka.

Jak hodně náročný je fakt, že se hrají dvě utkání v jeden den.

Tak možná dříve to bylo, měli jsme užší kádr, kluci si po prvním zápase dali oběd i pivo, pojali jsme to jako letní pohár a druhý zápas už to bylo v únavě. Teď jsme šli společně na oběd, vzali to zodpovědně i když začátek finále nás asi ještě ta svíčková nebo smažáček trochu limitovali (smích). Ale pak jsme se rozběhali.

Ve finále s Dubčí jste prohrávali 0:2 a 1:3 v poločase. Nevypadalo to dobře. Jaké jste měl pocity?

Přestože jsme se na finále připravovali a věděli jsme o dvou rozdílových hráčích soupeře, vlastní lehkovážností, špatným vstupem do zápasu jsme si vše zkomplikovali a nechali si dát tři branky. Po důrazném pohovoru o poločase jsme utkání zvrátili a po zásluze vyhráli i druhý zápas v turnaji. Myslím, že skóre druhé půle 4:0 hovoří za vše.

Ten první zápas byla poměrně hladká výhra nad Nespeky 3:0. Jak jste to viděl?

Zápas jsme měli relativně pevně v rukou, přestože jsme hráli s hráči širšího kádru, bez řady hráčů, kteří by měli být v sezóně určitě v sestavě. Vítězství mělo být výrazně vyšší a zaslouženě jsme postoupili do finále.

Sláva Cup je ideální prostor pro vyzkoušení nováčků?

Určitě ano, proto mě mrzí, že někteří kluci ještě nebyli. Například zranění Havránek nebo Lískovec. Máme nových kluků dost, jsem rád, že ti co byli k dispozici, minuty dostali.

Hráči se museli vyrovnat s teplým počasím.

Za mě v pohodě. Vždyť je léto. Bylo nás dost, nikdo nehrál více než 100 minut, to by měli v pohodě vydržet.

Tradicí turnaje je charita. Co byste nám k tomu řekl.

Je to skvělé. Myslím, že se vybralo přes 30 tisíc, částka je pěkná a může pomoci. Na Kopanině děláme také charitativní projekt s Donio. Ukazuje se společenský význam fotbalu, byl bych rád, kdyby další oddíly následovaly. Každý může pomáhat.

Jsou před vámi poslední tři týdny přípravy. Běží vše podle plánu?

Letní příprava je strašně krátká, na můj vkus si kluci berou moc dovolené. Kádr máme široký, přesto už teď víme, že do prvního mistráku nebudu mít možnost ani jednou vybrat ze všech hráčů. Zima je z toho pohledu určitě lepší. Vnímám to jako odraz doby, my jsme zamlada jezdili pryč před přípravou a pak už byl fotbal. Problémy mají všechny oddíly, možná ty třetiligové méně. Jako trénujeme ve 25 lidech, to je krásný, ale kompletní nejsme, mohlo by to být lepší. Mužstvo doznalo změn, hrajeme novou vyšší soutěž, budeme to ladit ještě po začátku sezóny.