První rozhovor jsme dělali na podzim. Teď je začátek dubna a řešíme předčasný konec na Přední Kopanině. Co se od té doby změnilo?
Z hlediska života v Praze nic. To, co jsem říkal v rozhovoru, byla pravda. Nekecal jsem. V Praze nám bylo skvěle. Skvělí lidé, skvělý život. Zvykli jsme si. Ale museli jsme udělat rodinné rozhodnutí z hlediska práce. Pracovně jsme prostě nebyli spokojeni s některými věcmi.

Takže jste zvolili návrat na Ostrovy?
Rozhodli jsme se odejít na půl roku zpátky do Anglie, užít si s rodinou. Nebylo lehké tady vše nechat, pro mě opustit fotbal a nechat Kopaninu na holičkách v půlce sezony, ale tak to prostě je.

Mluvíte o půl roce v Anglii, máte představu, co bude dál?
S manželkou se poté zase přesouváme. Tentokrát do Číny. Ona si tam našla školu, zažádala o práci a dostala ji. Takže Fern (manželka) bude pracovat a já budu online studovat další titul. Hlavně doufám, že si tam najdu nějaký klub. Zatím jdu do neznáma. Ale s fotbalem bych určitě seknout nechtěl. Třeba budu první hráč Walesu, který přestupuje z Česka do Číny. (směje se). Moc se na to těšíme. Další dobrodružství a nové prostředí.

Zůstaňme ještě u vaší rozlučky a sobotního zápasu. Jaké jste měl pocity po posledním utkání?
Vnímal jsem to speciálně. Bohužel jsme nezačali ideálně, prohrávali jsme. Vzpomněl jsem si na to, že už v minulých zápasech nám dělali problémy, na podzim jsme u nich remizovali… Ale nic jsme nevzdali, věděli jsme, jakou máme kvalitu, že jen musíme zabrat a půjde to. Já začal gólem na 1:1, pak penalta. Dobře jsme rozjeli druhou půli, měli jsme tlak, hodně šancí. Soupeř dal gól z protiútoku, ale my si to pohlídali a na závěr jsme se ještě uklidnili gólem na konečných 4:2…

Mohlo být loučení vůbec lepší?
Samozřejmě si nebudeme nic nalhávat. Kdyby to bylo 4:0 s čistým kontem, ale nestěžuji si… (smích) Ale teď opravdu: důležitý je tým, a tedy tři body. Vyšehrad navíc remizoval. Takže opět důležitý zápas pro udržení se nahoře. Já sám si to velice užil. V mysli se to všechno mísilo se smutkem. Ale na poslední zápas budu určitě vzpomínat pozitivně.

Odjíždíte z Přední Kopaniny ve chvíli, kdy vede tabulku. Považujete tedy svojí misi za úspěšnou?
Ano. Takhle přesně jsme se o tom na začátku mého působení bavili. Tlačit na titul v přeboru i vítězství v poháru. A zatím to tak vypadá. Ale kluci jsou stále v půlce, ještě není hotovo. Takže bych nerad něco zakřiknul. Já si můj čas tady vyplnil podle představ.

Existovala šance, že byste zůstal do konce sezony?
Vzhledem k našemu rozhodnutí ohledně práce ne. Bohužel, fotbal účty neplatí, a tak jsme se bez práce museli vrátit zpět do Anglie, kde budeme pracovat do našeho odletu do Číny. V ideálním světě bychom rádi zůstali, kdyby nás sport živil. Ale to bohužel nejde, a tak jsme museli přistoupit na tuto variantu.

Co vám bude z Prahy chybět nejvíce?
To je snad jasné, ne? České jídlo a pivo. To opravdu hodně. A bude mi chybět i ten život velkoměsta. Na chvíli se vrátíme zpátky do známého prostředí a to objevování mi bude chybět. To, že člověk mohl vylézt a dělat cokoliv. Navíc v tak krásném městě. Na to budu vzpomínat.

Odvezl jste si něco na památku? Povídá se, že v létě se v případě, že Přední Kopanina zvládne svou postupovou misi, vrátíte na klubovou rozlučku. Co je na tom pravdy?
Zatím jsem si nic neodvezl, ale nebojte se. Klukům jsem řekl, že přijedu na rozlučku, pokud vyhrají titul. Se slovy, že ho samozřejmě vyhrají. Vše mám připravené a naplánované, takže už opravdu stačí jen to první místo. A když se to povede, určitě si odvezu dres se svým jménem na památku… Moc se na to těším, doufám, že se to splní.

V červnu bude EURO, Wales na něm hrát nebude. Komu budete fandit?
Asi vás zklamu, ale budu fandit Anglii. I když se říká, že jsme rivalové, budu fandit jim. Česku budu přát ale jen to nejlepší. Ideální scénář – finále Anglie versus Česko. A výhra Anglie. Tak uvidíme.

Chcete fanouškům vzkázat něco na rozloučenou? Nebo jim říct něco, na co v rozhovoru nedošlo?
Když nad tím přemýšlím, asi bych fakt znovu chtěl moc poděkoval všem v klubu, i když jsem jim to říkal už osobně. Od prvního dne jsem se cítil skvěle, že jsem v klubu vítán. Kluci mi pomohli se aklimatizovat, naučili mě i pár českých slovíček. (smích) No a za to si prostě nezaslouží nic jiného, než to celé vyhrát. Kluci, máte na to, stačí si to v hlavě nastavit, a je to vaše. Věřím vám a těším se na rozlučku!