Praha - Zimní období je sice pro fotbalisty spojeno hlavně s tvrdou dřinou, obránce Přední Kopaniny Petr Hovorka, ale září spokojeností. Daří se mu na všech frontách. „Mám šťastný období. Fajn je to s přítelkyní, v práci a všechno jde podle plánu i fotbalově,“ tvrdí hráč lídra Pražská teplárenská přeboru.

Podle hlasu jste spokojený. Je zimní příprava hodně náročná?
„Makáme na sto procent, morálka je skvělá a chválili nás v tomhle směru i trenéři. Samozřejmě, že příprava v zimě je dlouhá, nikdo nemá rád umělky, ale hrajeme i s těžkými soupeři, děláme zajímavé výsledky. Všichni víme, jaké cíle jsou před námi a chceme na konci sezony slavit.“
Hrajete turnaj v Brandýse, jak vám to tam sedí?
„Umělka je tam vážně dobrá. Když sprchne, nebo lehce zasněžilo, tak balon pěkně jezdí. Myslím, že to byla dobrá volba tenhle turnaj hrát. Ale už se těšíme na první jarní kolo, až to v přeboru vypukne. Důležité bude zvládnout prvních pět kol. Všichni víme, jak začal podzim s Braníkem. To bylo utkání, kdy bychom nedali gól, i kdyby se hrálo ještě další den. Vzpomínám si, jak mě tehdy vážně blesklo v hlavě, že navíc ještě dostaneme gól. A ono se to vážně stalo… Tohle už nesmíme dopustit.“
Máte na turnaji v Brandýse na kontě dva góly, vyrovnal jste se kanonýrům Urbanovi s Ptáčkem. To je pro vás jako obránce skvělá vizitka, že?
„Tabulku střelců jsem viděl zrovna v neděli. A musel jsem se zasmát, že jsem v takové společnosti. Urby je ale zraněný a Vojta Ptáček se pro změnu po dlouhodobém zranění teprve vrátil… Trenér i kabina si ale kvůli těm gólům dělají ze mě legraci.“
To je jistě v dobrém a nezlobil byste se, kdyby to vydrželo, co?
„Já mám obrovskou radost, když vzadu udržíme nulu. A taky, když na gól přihraju. Já když dám odmalička gól, tak je to skoro zázrak. Vždycky je něčím zajímavý a taky bývají moje trefy důležité. (směje se)
Na klubovém facebooku se po vašich trefách objevují fotky střelce Leicesteru Vardyho. Co to má znamenat?
„Četl jsem o něm knihu, jeho příběh je úžasný. Jasně, teď hrají druhou ligu, ale snad se vrátí do Premier League. Mám Vardyho rád. Že jsou na facebooku jeho fotky a videa, za to může moje hecování se Sváťou Sýkorou, co na Kopanině taky hrál. Teď mi tam přidal nějaké GIFy s jeho oslavou.“
Vaše trefy byly obě tak trochu kuriozní. Jaké byly vašima očima?
U prvního proti Brandýsu jsem hlavou posouval míč a čekal, že tam někdo naběhne. A pak jsem viděl, že nikdo neběží. Míč byl v prostoru, tak napůl mezi obráncem a brankářem, tak jsem se za ním vydal sám. Bylo to trochu jako hokejový gól, kdy jsem to dal brankáři mezi nohama do prázdný. Fakt se na hřišti tuhle zimu cítím dobře, jsem hráčem, který potřebuje mít hodně natrénováno. Všechno se daří skloubit s prací. V létě to v tomhle směru nebylo ono.“
A co váš druhý gól?
„Měli jsme trestňák proti Kosmonosům, který byl podle mě pro leváka. Sešlo se nás u míče asi pět a trenér Koloušek volal, ať to nekopu. Tak jsem šel na dorážku. Zelí to trefil krásně, gólman to konečky prstů vytáhl na tyč a já už měl snadnou práci to dorazit do prázdné branky.“
Takže se ukazuje, že i v přípravě musíte jít i za ztraceným míčem a vlastně být připravený na všechno…
„Přesně tak. Tady v tom druhém případně nebyl u mě žádný obránce, k míči jen dobíhal spoluhráč Razetto.“
V sobotu se povedlo udržet čisté konto. To po těch přestřelkách potěší, co?
„Určitě ano. Byly zápasy, kdy jsme těch branek fakt dostali hodně. Za mě je klíč k úspěchu, když zápas dokážeme odehrát vzadu na nulu, protože vepředu máme kvalitu a gól vždycky dáme.“
Hned v neděli ale Kopanina navázala na kanonády a s Průhonicemi hrála 4:4. To jste se rozhodli během zimy obecně bavit fandy gólovými přestřelkami?
„Nejhorší na tom je, že my jsme nedostali gól, kdy by se střelec trefil třeba z pětatřiceti metrů do šibenice. To by člověk ještě nějak vzal. Minimálně devadesát procent branek jsme dostali po nějaké chybě, zaváhání. Je to o odpovědnosti každého z nás.“
Není jich trochu moc, občas slyším postesknutí trenéra… Může hrát faktor i únava a to, že se točí sestava?
„Trenér samozřejmě není spokojený a řekne si k tomu svoje. Určitě musíme zvýšit koncentraci, tohle se nám v přeboru nesmí stát. Ale máte pravdu, určitě může hrát roli i únava, když někdo zasáhne třeba do dvou utkání za víkend. Sestava se hodně točí, máme nemocné hráče. Vím, že teď měl v sobotu nějakou představu o sestavě a musel měnit plány kvůli absencím. Trochu se bojím, že tohle budeme řešit až do konce přípravy.“
Je třeba tahle příprava s vidinou postupu náročnější?
„Za mě je asi zajímavější. Na začátku bylo nějaké běhání na oválu, ale teď se běhá hodně s míčem, při hrách. Když prohrajete, tak se běhá za trest. Ale fakt jsem nadšený, jak všichni kluci makají. Mám z toho dobrý pocit.“
Pokud to takhle v obraně půjde dál, budete muset soupeře přestřílet, má na to Kopanina sílu?
„Já doufám, že takový zápas na jaře v přeboru nebude ani jeden. Že budeme koncentrovaní a budeme zodpovědní. Všichni víme, co je ve hře a na konci sezony chceme slavit. Musíme to odbránit a vepředu gól vždycky dáme.“
Musíte se vyvarovat i situací, kdy se srazíte se stoperem Kučerou, jako se to stalo v sobotu. Soupeř pak šel sám na branku…
„Balon šel mezi nás a Kůča mě neviděl. On šel zleva, já z druhé strany. Měl jsem si zařvat, byl tam problém nekomunikace . Vypadalo to blbě, ale oba jsme se tomu nakonec zasmáli. A taky nás pak samozřejmě podržel brankář. Máme gólmany, co nám hodně pomáhajjí.“
Zapomenout nemůžu ani to, že je vaším kamarádem kanonýr Patrik Schick. Co říkáte na tažení Leverkusenu?
„Moc mu to přeju. Je to nádherný, vidět styl, jakým hrají. Tak vypadá moderní fotbal, útočí i krajní beci, dokážou dát gól. Můj velký kamarád fandí Bayernu a ten mi říkal, že právě tohle teď Mnichovu chybí. Věřím, že teď po další ztrátě Bayernu v Bochumi už to Leverkusen dotáhne.“
Když získá titul, oslavíte ho s Patrikem?
„To asi neklapne. Ale moc mu to přeju, stejně jako to, aby se mu povedlo Euro. Od jeho formy se podle mě bude odvíjet i to, jak budou Češi úspěšní. Na minulém Euro to Patrikovi šlo. Doufám, že už se zbavil zranění, bude mu držet zdraví a bude se dařit.“
Byl jste na nějakém zápase v Německu?
„Za Patrikem jsem byl dvakrát, když hrál v Římě. V Německu se mi to ještě nepovedlo. Ono je to složité sladit s prací a vlastním fotbalem. Ale v kontaktu jsme pravidelně, ptá se, jak se mi daří.“
Mimochodem, co vlastně děláte?
Přes rok dělám u filmu, máme natáčecí dny, kdy se nestihne vážně nic. V létě jsem byl prací vytížený i dvanáct hodin, takže jsem ale logicky nestíhal tréninky. Někdy se program mění na poslední chvíli, takže není úplně jasné, kdy budete mít volno… Teď jsme něco chystali pro osvětlovače. Je to práce na plošinách, ve výškách. Naplňuje mě to. Mám celkově šťastné období. S přítelkyní, v práci.“
Zpátky k Patriku Schickovi. Vy jste to do Německa nestihl, ale mládež z Přední Kopaniny ano. Výprava vyrazila na zápas Bayeru v Augsburgu a vy jste se snažil domluvit setkání s Patrikem Schickem. Proč to nakonec nevyšlo?
„Byl to venkovní zápas, tam je to složitější. Byl jsem rád, že Leverkusen ten zápas gólem v nastavení vyhrál a kluci viděli gól. Navíc byli hned vedle sektoru Leverkusenu, takže viděli zblízka i děkovačku. Pro všechny to musel být zážitek.“
Kopanina má jako cíl postup. Když se to povede, neoslavíte úspěch s kamarádem z bundesligy na Přední Kopanině?
„My se bavíme často. On se ptá, co fotbal. Ale v tomhle směru se obávám, že bude mít léto i vzhledem k Euro nabité. Sladit časově to asi nebude možné.“
Na Kopanině hraje o postup áčko i rezerva. K tomu se daří Spartě, kde jste hrál a navrch je tu tažení Leverkusenu. To by z toho mohly být minimálně čtyři důvody k oslavě na konci sezony, co vy na to?
„Tady vás musím opravit. My bychom rádi vyhráli ještě pohár, to by byl takový bonus. A když jsme u těch oslav, tak věřím, že dobře dopadne i domácí hokejové mistrovství světa. Takže těch důvodů je šest.“ (směje se)
A sedmým by mohlo být povedené Euro. Vyrazíte do Německa?
„Tak kdyby se povedlo vyhrát Euro, tak by z toho bylo fotbalové Nagano. Ale skupina s Portugalci, Turky a nejspíš s Řeky bude hodně složitá. Ale do Německa se podívám. Bráchu před asi 14 dny vylosovali, má čtyři lístky na zápas s Portugalskem v Lipsku, tak se tam s rodiči vydáme.“
To už budete vědět, jak dopadlo těch šest předchozích cílů a budete mít nejspíš za sebou i oslavy…
„Uvidíme. Byla by to senzace, kdyby to všechno vyšlo.“

 

Další články s Petrem Hovorkou:

Laso z Přední Kopaniny létalo čtyři roky. Hovorka kývl a je u letiště spokojen. (17.4.2022)