Zaslechl jsem, že jste na rozhovor čekal pět let a zrovna to na vás vyšlo po prohraném utkání, mrzí porážka o to více?
„Každá porážka vás mrzí, neznám nikoho, kdo by chtěl prohrávat. Nedá se nic dělat, prohráli jsme, ale výkon zase tak špatný nebyl. A kdybychom v první půli vedli 3:0, tak by se nikdo nemohl divit.“
Jenže jste vedli 1:0, nedali jste penaltu kanonýrem Urbanem a k tomu trefili břevno. Na konci poločasu pak udeřily Spoje…
„Co se týče zahozené penalty, tak všichni víme, že nám to Dan Urban vrátí góly na jaře v přeboru. To, co jste říkal, tak jen potvrzuje, že ta půle byla z naší strany docela dobrá. Spoje sice byly více na balonu, ale šance jsme měli my. Gól nám daly tři minuty před poločasem z trestného kopu, který snad byl i tečovaný… Ve druhé půli po prostřídání už to bylo jinak.“
Zahozená penalta vás hodně štvala, nechtěl jste si sám vzít míč?
„První pravda je, že musíme penalty dávat. A co se týče mě, tak já na každém zápase říkám, že se míč vezmu a půjdu kopat. Ale nejsem mezi určenými hráči, takže to nikdy nedopadne. Na penalty jsou u nás v týmu jiní.“
Tak zkuste udělat to, co Sancho po příchodu do Dortmundu. V bundesligovém utkání vybojoval penaltu a pak si stoupl před penaltový puntík a prosil spoluhráče, aby ho nechal kopat. Prabdou tedy je, že se k exekuci nedostal…
„Ani mi o Sanchovi nemluvte, fandím Manchesteru United (Sancho se v United pohádal s manažerem Ten Hagem a byl vyhozen z kádru áčka. V zimě šel pak hostovat do Dortmundu).!
Možná se čekalo, že po výhrách nad třetiligovou Admirou a FK Dobrovice potrápíte více i Spoje. Proč se to nepovedlo?
„Když vezmu zápas s FK Dobrovice, kde jsem hrál, tak ten jsme zvládli dobře dozadu. Soupeř měl snad jen jednu šanci a hrozil jen ze standardek. Nic jsme mu nedovolili. Tady už nás soupeř po prostřídání ve druhé půli točil. Asi taky bylo vidět, že jsme hráli ve čtvrtek zápas.“
Vy jste odehrál ve čtvrtek hodinu, teď ještě delší časový úsek. Dostal jste zabrat?
„Já jsem sám trenérovi říkal, že bych si chtěl zahrát, když to půjde. Paradoxem je, že se mě během zápasu ptal, jestli vydržím. A pak mě za minutu vystřídal.“
Co vám na to řekl?
„Že se nakonec rozhodl, že mě bude šetřit.“
Ale dává vám šanci. Více jste toho na podzim odehrál za béčko, chcete si tedy nyní vybojovat místo v prvním týmu?
„Já jsem byl rok a půl pracovně v zahraničí. Pak taky soutěže narušil covid. No a ve čtvrtém kole v utkání s Uhříněvsí jsem dostal na lavičce červenou kartu, pak jsem byl i zraněný a dopadlo to prostě takhle. Vím, že konkurence ve středu zálohy je velká, ale budu se snažit, abych se do áčka dostal. Mám to ale těžší, protože trenér přivádí hlavně střední záložníky“ (směje se)
Asi jste trenéra moc nepotěšili, že jste dostali pět branek. I když je to příprava, není to moc?
„Ke konci zápasu už to bylo hodně otevřené. Už jsme se vzadu ani nezajišťovali, snažili jsme se s výsledkem něco udělat směrem dopředu. Na druhou stranu je třeba taky vidět, že Spoje mají kvalitu.“
S tou jste museli na turnaji v Brandýse počítat, že?
„Přesně tak, proto trenér rozhodl, že turnaj budeme hrát. Je tam opravdu dobrá umělka. Trenér chce, abychom hráli proti soupeřům z divize, kam se stejně chceme s Kopaninou dostat. Takže vidíme, jak na tom jsme. A pro mladé je to také dobrá škola.“
K tomu, abyste poskočil do vyšší soutěže, vás předurčuje vaše jméno. Robert Vágner v minulosti hrával za Slavii. Je to nějaký, třeba i vzdálený, příbuzný?
„Žádná rodinná vazba tam není, ta existuje s Josefem Vágnerem (dlouholetý ředitel Východočeské zoologické zahrady a zakladatel tamního safari). Ale fotbalově výš bych chtěl. Divizi už jsem hrál za Dvůr Králové nad Labem. Na druhou stranu je pravda, že mám rád i pražský přebor. Ta soutěž je hodně medializovaná, všichni se známe…“
Když jste zmínil rok a půl v cizině, hrál jste také někde fotbal?
„Ne. Vždycky jsem byl půl roku v Holandsku, Belgii a Itálii a venku jsem byl výhradně pracovně. Ale na fotbal jsem se chodil dívat. Atmosféra na Feyenoordu byla nejúžasnější. Byl jsem i na Ajaxu nebo na Juventusu.“
Když jste se vracel, nelákal vás jiný klub?
Ptal se Dvůr Králové, zda se nechci vrátit. Ale já chtěl na Přední Kopaninu, je tu neskutečná parta, těším se na každý trénink i zápas.“
A jaro vás bude bavit ještě více. Áčko i rezerva budou hrát o postup…
„Taky jsem řekl, že chci dvě medaile a dva poháry. A vlastně je před námi ještě pohárová soutěž, tak jsou před námi tři výzvy. Klub slaví devadesát let, tak by to byl krásný dárek, kdyby se to povedlo.“