Pedagog pražské základní školy Marjánka a současně mládežnický trenér fotbalové Sparty Adam Šimonovský má ve své sportovní třídě 25 sedmáků. Složení této skupiny zaujme na první pohled – 24 kluků plus jediná dívka. Třináctiletá Antonie Stárová, které nikdo neřekne jinak než Tonča nebo Tonny, je ale výjimečná nejen neobvyklým jménem a opačným pohlavím.

„Je mimořádná především díky svému intelektu a hlavně díky sportovnímu kumštu. Je to neuvěřitelný fotbalový talent. Takový, jakým byla třeba Pavlína Ščasná. Jde na školní turnaj v malé kopané a během jediného střídání dá za pět minut tři góly. Fantazie!“ rozplývá se třídní učitel Šimonovský, podle nějž Antonie převyšuje své vrstevníky minimálně o tři třídy.

„Ve svém ročníku nemá konkurenci. Kluci na ni nestačí ani ve třídě při učení, ani na hřišti při fotbalu či při jiných sportech. Jde jí i basketbal, florbal, házená. Je prostě úžasná,“ chválí Šimonovský, jenž kromě učitelování také mládež trénuje. Na Spartě, s níž ZŠ Marjánka úzce spolupracuje, však vede pouze chlapecký tým.

„Při dopoledních trénincích v rámci vyučování mám hochy společně s Antonií. Na odpoledních trénincích už jsou ale kluci a holky zvlášť,“ dodává pedagog.

Antonii k fotbalu přivedl otec. „Strašně toužil po synovi, ale má nakonec tři holky. Tak jsem mu to chtěla vynahradit,“ směje se Tonča, která kromě angažmá ve Spartě hraje ještě za klukovský tým v mateřské Přední Kopanině, kde v sedmi letech začínala.

Fotbal ji napřed nebavil, a tak se dala na atletiku. To ale také nebylo ono. „Tak jsem se vrátila k fotbalu. Hrála jsem ještě basketbal, ale ten jsem opustila. Koš je na mě moc malý,“ vtipkuje mladá dáma. Mezi její největší dosavadní úspěchy patří účast na reprezentačních akcích výběru do 15 let, mistrovský titul se Spartou a také medaile z turnajů. „S klukama jsem vyhrála akci v Itálii a s holkama jsme byly třetí v Rakousku,“ podotýká Tonča.

V budoucnu by se chtěla probojovat do A-týmu sparťanských žen. A zkusit si zahraniční angažmá. Nejlépe v USA. „A taky chci vystudovat vysokou školu,“ upozorňuje. O oboru však zatím jasno nemá. „Ještě nevím, jakým směrem se vydat. Mám organizační povahu, tak si asi založím kancelář. Třeba na oslavy,“ zažertuje si znovu.