Po příjemném zakončení minulé sezóny, kdy se většina hráčů týmu zúčastnila úspěšného zájezdu na fotbalový turnaj v Bellunu v severní Itálii, se čekalo, jak se hráči vyrovnají s přechodem na velké hřiště. Před začátkem sezóny rozšířilo řady týmu několik kluků, jenž v minulé sezóně oblékali dres sousedních Nebušic, kde však pro tento rok nebyl dostatek dětí k přihlášení týmu do soutěže. Po jejich začlenění do družstva se tým tak skládal z velké části z hráčů ročníku 1998, doplněný o čtyři kluky ročníku 1997.

Po srpnových přípravných utkáních, ve kterých kluci a Tonča sehráli se svými soupeři většinou vyrovnané partie, zahájil tým soutěžní sezónu upracovanou domácí výhrou nad týmem Sportovní Jižní Město. V následném domácím zápase s béčkem Stodůlek přišla po nemastném neslaném výkonu první bodová ztráta. Úvodní zápasy tak ukázaly, že přechod ke hře na velkém hřišti nebude pro družstvo jednoduchý a bude nějakou dobu trvat, než si hráči získají potřebné návyky.

Ve třetím kole se Kopanina prezentovala pěknou hrou na hřišti Třeboradic, avšak tento dobrý dojem byl záhy smazán slabým výkonem a porážkou s béčkem FC Háje Jižní Město. Následovaly dva nejednoduché souboje s týmy z čela tabulky ve kterých Kopanina sice bojovala, avšak v obou případech nakonec tahala za kratší konec. Na hřišti Bílé Hory rozhodla silná poslední čtvrthodinka domácích a obdobně dopadlo i měření sil s béčkem SK Sparty Krč.

Asi nejhezčí podzimní hru předvedli kopaninští v následujících duelech na hřišti Ďáblic a doma s FK Řeporyjemi – oba týmy se jim povedlo výrazně přestřílet. Velké zklamání z výkonu naopak panovalo po utkání na hřišti Řep, kdy se klukům nepodařilo vyrovnat s úskalími hry na malém hřišti a někteří z nich poznali, že bez dostatečné bojovnosti se v takových utkáních vítězit prostě nedá. Nejvyšší podzimní výhru si tým přivezl z Lipenců, kterým se utkání příliš nevyvedlo a i proto je třeba vysoký výsledek brát s určitou rezervou. Závěr sezóny obstaral vyrovnaný zápas na hřišti Střížkova, jenž bohužel v neprospěch hostů z Kopaniny rozhodly individuální chyby.

Z výše popsaného je patrné, že se tým mladších žáků během podzimu potýkal zejména se značně nevyrovnanými výkony a někdy i nedostatečnou touhou jít za vítězstvím. Starší hráčům se bohužel ne vždy podařilo být tahouny týmu. Na druhou stranu si kluci a Tonča několikrát dokázali, že se mohou směle měřit i s týmy, jenž mají letos oproti nim určitou věkovou výhodu.

Z hlediska přístupu k tréninkům a zápasům má bohužel stále většina kluků často velké rezervy a někteří z nich by si měli včas uvědomit, že ani velký talent bez dostatečné práce nestačí… Naopak opačným příkladem, kdy se velké nadání podpoří správným přístupem a zaujetím, je v našem týmu Tonča Stárová a po právu jí je za to odměnou postupné začleňování se do týmu mladších žákyň AC Sparty Praha.
Nejenom Tonče, ale i ostatním klukům do nového roku přejeme, aby jim chuť k fotbalu vydržela a aby v následujících měsících opět okusili o něco více příjemnějších chvil a zážitků z fotbalu, než tomu bylo v uplynulém podzimu.