Praha (cig) - Jediný gól v neděli proti Zličínu v 5.kole pražského přeboru vstřelil za Přední Kopaninu americký fotbalista Garth Juckem. Třiadvacetiletý fotbalista se dobře ukazoval v přípravě, vstřelil dvě branky, ale pak si přivodil svalové zranění. Návrat na trávník uspěchal, o to delší čas musel dát následné léčbe. Proti Zličínu poprvé vyběhl k mistrovskému utkání za FCPK. Odehrál 27 minut, vstřelil branku. Tu mu skvěle připravil Bohuslav Strnadel.

Gratulace k prvnímu gólu za FCPK. Po pěkné akci Strnadela jsi nekompromisně skóroval. "Abych byl upřímný, pouze jsem se snažil dostat se před branku pro případ, že by se tam míč dostal. Bohouš udělal celou práci a já byl pouze v pravý čas na pravém místě schopen dokončit, co on začal. On by měl dostat veškerý kredit za tento gól." Nebál ses, že míč poletí přes branku. V první chvíli to tak vypadalo? "V momentě kdy jsem do míče praštil jsem si myslel to samé… (smích). Trvalo mi vteřinu než jsem si uvědomil, že míč naštěstí skončil v síti. Celé se to seběhlo velice rychle, byl jsem tam rameno na rameno s obráncem a mé postavení nebylo zrovna nejlepší. Soustředil jsem se jen abych se k míči dostal a dobře to dopadlo." Bohužel gól přišel pozdě. Už byl velice krátký čas na to, aby šlo s výsledkem něco udělat. "Souhlasím. Měli jsme v průběhu zápasu mnoho šancí, ale buď jsme při nich měli smůlu nebo jsme situace neřešili správně." Proč váš tým proti Zličínu neuspěl? "Hodně nás srazilo, jak snadno a rychle Zličín vstřelil tři góly. K tomu všechny ty naše neproměněné šance… Přestávali jsme věřit, že ještě budeme schopni se vrátit do zápasu. Začínat druhý poločas s třígólovým mankem a stále mít vůli bojovat je vždy těžké. Ale my jsme to nevzdali, snažili se, ale prostě to nebyl náš den." Šel jsi na hřiště za stavu 0:3 v 63. minutě jako první náhradník podpořit ofenzivu. Co ti řekl trenér Mejdr než tě poslal na hřiště? "Poslal mě hrát útočného středního záložníka pod oběma hrotovými hráči. Chtěl abych si bral míč a dostal se ke střele. Prostě podpořit naši útočnou sílu. S tím jsem šel na hřiště." I přes porážku máš určitě radost z gólu a zejména z toho, že tě zranění pustilo zpět na trávník. "Nebylo to pro mě jednoduché období, brzy po příjezdu z Ameriky jsem se zranil a až dosud jsem nemohl hrát. Na druhou stranu mě to naučilo trpělivosti. Předtím jsem se chtěl rychle vrátit na trávník, ač jsem nebyl doléčen. Teď vím, že není dobré věci uspěchat a že teprve až ve správný čas mohu být pro tým prospěšný. Jsem rád, že jsem zpět a těší mě i první gól. Doufám, že jsem zranění překonal a už brzy budu v dobré kondici připraven týmu maximálně pomoci."