Hodnocení trenéra - Jiří Dědič:

Pomalu se nám stává tradicí, že první velké šance v zápase máme my, neproměníme je a následně necháme soupeře, aby nám názorně ukázal, jak se to dělá. Ani tentokrát tomu nebylo jinak. Hájek i Bárta se v prvním poločase ocitli tváří v tvář brankáři soupeře, ale bez gólového efektu. Hosté naopak se svými příležitostmi naložili podstatně úsporněji – příliš jich nepotřebovali.

Jednu z branek jsme soupeři nabídli dokonce po našem vlastním rohovém kopu, který Chabry proměnily v rychlý protiútok a následně i další gól. Za stavu 0:3 tak výsledková tabule vyprávěla trochu jiný příběh než samotné hřiště, protože na vyložené šance to bylo přibližně 4:4.

Právě za tohoto stavu ale přišlo asi největší pozitivum celého utkání. Tři inkasované branky nás nepoložily. Hráči dál pokračovali ve své hře, začali se konečně prosazovat i před brankou soupeře a ještě do poločasu jsme zaslouženě snížili na 2:3. Z téměř připraveného dramatu se tak během několika minut stal zápas, ve kterém bylo znovu o co hrát.

Druhý poločas už byl z obou stran opatrnější. Šancí oproti první půli výrazně ubylo a střídání společně s přibývajícími fauly začalo hru postupně kouskovat. Ani jeden z týmů se proto nedokázal dostat do výraznějšího tempa. Chabry hrozily především z rohových kopů, zatímco my jsme se nadále snažili dostávat za obranu průnikovými přihrávkami.

Vždy nám ale chyběl ten pověstný kousek – někdy kvality, někdy přesnosti a občas jednoduše štěstí. Když už se zdálo, že jsme si všechnu smůlu vybrali až do příštího kola, přišla poslední minuta nastavení. Razetto poslal z přímého kopu centr na zadní tyč, kde se v nepřehledném prostoru pokutového území nejlépe zorientoval střídající Dominik Holouš a vyrovnal na 3:3. Svou první branku v letošním ročníku si tak schoval přesně na okamžik, kdy měla největší cenu.

Zápas jsme tedy nezačali úplně podle představ, ale ukázali jsme, že ani stav 0:3 pro nás nemusí znamenat konec. Do příště bychom jen mohli zkusit méně dramatickou variantu a začít proměňovat šance ještě předtím, než soupeři vytvoříme tříbrankový náskok. Ušetřilo by to nervy hráčům, trenérům a pravděpodobně i několika lidem za zábradlím.