Derby se Střešovicemi v sobě mají vždy větší náboj než ostatní utkání, což se potvrdilo i v sobotním dopoledni na Kopanině. Soupeř zlobil zejména na začátku zápasu, v jeho průběhu pak fyzicky odpadal. Výhra nás katapultovala v pořadí před našeho soupeře a věříme, že jsme se již natrvalo usadili v horních patrech tabulky, Kopča jedeme!

Soupeř kvůli marodce přijel pouze s jedním hráčem na střídání, v úvodu to ale byl pouze tým hostů, který udával tón. Naše nedůrazná obranná čtveřice měla mezi sebou takové rozestupy, že pro soupeře nebyl problém chodit sami na našeho brankáře, o zajišťování ani nemluvě. První zakončení šlo ještě vedle, druhé zlikvidoval gólman Filip Chundela, do třetice již soupeř samostatný únik zakončil neomylně a opět jsme na začátku zápasu prohrávali. Aby toho nebylo málo výkop soupeřova brankáře stoper Jamrich neatakován hlavou prodloužil soupeři do dalšího úniku – 0:2. Nutno poznamenat, že naši střední záložníci svými ztrátami míčů a prohranými souboji naší obraně jen přitěžovali. Za prvních 25 minut z naší strany stojí za zmínku jen krásná dalekonosná střela kapitána Sama Robertse, která orazítkovala břevno.

Jakoby nás druhý gól zdravě naštval, naši hráči se konečně probudili a na hřišti již byl už jen jeden tým. Začali jsme si konečně vytvářet šance a do poločasu jsme alespoň snížili. Mattia Mainolfi rozehrál ideálně roh a kanonýr Ben Antrobus ukázkově v náběhu zakončil hlavou - 1:2. V dalších šancích do půle jsme bohužel selhali.

Po poločase jsme chtěli navázat na výkon ze závěru prvního poločasu. A zadařilo se. Tom Sellers po přesunu na levé křídlo soupeře zlobil rychlostí a svou druhou šanci v zápase již proměnil a vyrovnal na 2:2. Spolupráce na levé straně zafungovala i o 3 minuty později, místo zakončení přišla ještě přihrávka na Antrobuse a penalta! Tu s přehledem proměnil Roberts a bylo poprvé veslo pro nás - 3:2. O chvíli později znovu branka Sellerse z úhlu a na tabuli svítilo rázem 4:2. Za prvních 10 minut druhé půlky 3 branky!

Poté jsme trochu polevili, ale zároveň kontrolovali hru. Obrana již fungovala na jedničku, i když někdy si naši stopeři zahrávali s osudem při kličkách a přihrávkách u našeho vápna. Ale jako obvykle, místo zvýšení našeho náskoku (šancí bylo dost), přišlo 10 minut před koncem snížení a zbytečné nervy. Pár závarů ale nakonec naše obrana v čele s brankářem vyřešila a šutér Ben Antrobus uzavřel na konečných a dá se říct i zasloužených 5:3.