Pardálové v kvalitním utkání přehráli „Čafku“ a potvrdili, že je podzim zastihl ve velmi dobré formě. Tradičně jsme sice trochu zaspali začátek a museli dohánět hned zkraje dvougólové manko, kdy jsme inkasovali z rychlých brejků do otevřené obrany, ale po konsolidaci řad za pochodu se herní převaha postupně přesunula na naše kopačky.

Domácí ukázali, že po technické stránce jsou na tom velice dobře a především od jejich šikovných záložníků nám hrozilo nebezpečí po celou dobu utkání.

K obratu zavelel Jirka Pala, který si ihned po svém příchodu na plac zpracoval na prsa prudkou, ale přesnou přihrávku Dana Votta do šestnáctky a nekompromisně zakončil okolo gólmana. Poté po rychlém protiútoku z levého křídla dorazil brankářem vyražený míč do branky Bíro a bylo vyrovnáno. Krátce před pauzou sice přišlo lehké uspokojení a domácí toho využili gólem do šaten.

Hosté se ovšem nepoložili a během pár okamžiků po krásných kombinacích dvakrát skóroval Honza Makal. No a aby toho nebylo dost, tak třetí rychlý úder během pár okamžiků zarazil zaraženým domácím z dalšího rychlého protiútoku Standa Trojan.

Domácí pak sice tečovanou střelou snížili, ale pro změnu také dvakrát zaúřadoval Bíro. Nejprve cizelérsky po překrásném vysunutí Rákosníka přehodil jemným dloubnutím domácího brankáře a chvilku poté si po milimetrové přihrávce Paly poradil s gólmanem domácích znovu a zakončil levačkou k tyči. Následně po zmatku v hostující obraně při rohovém kopu vykřesali domácí po několika tečích špetku naděje, ale tu rázně uťal Sláva Langer, který po úniku zprava, překrásnou křížnou pumelicí nedal brankáři pražádnou šanci.

Pomalu je škoda, že podzimní program nám končí a fazóny celého týmu by se dalo ještě možná v nějakém tom dalším dodatečném utkání dobře využít.