Praha - Návrat s plnu parádou. Už už to vypadalo, že útočník Tomáš Pešír končí hráčskou kariéru. Po minulé sezoně dal vale Přední Kopanině a zdálo se, že si fotbal půjde strčit jen za starou gardu Slavie, případně s kamarády někde na plácku. Teď je ale „Pišta“ zpátky, premiérově si zahrál v I. A třídě za Újezd Praha 4. A uvedl se gólem. „Náhoda rozhodla o tom, že hraju dál,“ usmívá se Pešír.

Takže to nebylo tak, že jste se prostě rozhodl, že budete ještě někde hrát?
Ne. Vážně jsem si myslel, že to bude konečná. Problémy s kolenem byly fakt velké a nešlo to. Na Kopanině to všechno dobře věděli. Ale teď jsem nějakou dobu nehrál a koleno se zlepšovalo. A pak se stala ta zvláštní věc.

Jaká?
Po srazu ženské reprezentace (Pešír je hlavním vedoucím mužstva) jsem šel u nás na poštu a ve frontě jsem se tam potkal s trenérem Jeřábkem, který vede Újezd Praha 4. Tak jsme se pozdravili a šli si pak dát kafe. On mě tehdy naťuknul a mě napadlo, zda si ještě v Újezdě nezahrát.

Takže jste hned souhlasil?
No to ne, on mi pak zavolal ještě Martin Daňhel. Ten šel do Újezda po minulé sezoně z divizního Meteoru. My jsme spolu začínali v šesti letech. Mým prvním trenérem byl Martinův táta. Když jsme se pak rozcházeli, já do Slavie a on do Bohemky, tak jsme si říkali, že si spolu ještě jednou zahrajeme. A je to tady. Upeklo se to poslední možný den, bylo to hodně rychlé.

Újezd byl prvním, kdo vás oslovil, nebo jste měl i jiné nabídky?
Až mě překvapilo, že mě chtěly kluby z přeboru a byla tam i jedna divize. Ale to už bylo spíš takové sci-fi. Vím, že Přední Kopanina asi byla zklamaná, že nepokračuji tam. Ale já bych fakt víc trénovat nezvládl. Trenér Jeřábek o všem dobře ví, takže mám nějaké úlevy, ale snad se mi povede mu to pak všechno vrátit na hřišti a pomůžu týmu.

Co jste o Újezdu Praha 4 věděl?
Neměl jsem vůbec představu, jak na tom jsou. Mám za sebou jeden zápas a musím říct, že tam jsou moc šikovní hráči a vůbec se nedivím, že jsou v tabulce tak vysoko.

Jsou jejich ambice postoupit do přeboru oprávněné?
Když to budu hodnotit podle prvního zápasu, kdy jsme na tom malém hřišti dali soupeři osm gólů, tak si myslím, že to bylo hodně slušné. Újezd má fakt šikovné hráče, co jsou naběhaní. Vím, že trenér Jeřábek to umí do hráčů dostat. V přeboru by klidně mohli hrát.

Vy jste musel být po premiéře také spokojený. Nad Stodůlkami jste vyhráli 8:0, navíc  jste dal gól...
Samozřejmě má člověk radost, když se trefí, ale já bych svůj gól nějak víc neřešil. Byla to taková doklepávačka. Jde hlavně o to, jak se dařilo týmu a vyhrálo se, což se povedlo.

Jak jste se cítil po utkání?
Den po utkání mi bylo jako když mě přejede buldozer. Ale to nesmím moc říkat doma, protože tam neměli radost, že jdu zase hrát. Moc mi to neschvalovali.

Aktivit máte i bez fotbalu dost. Asi se nenudíte. Jste třeba předsedou Hráčské fotbalové unie. Jak se vám daří v roli funkcionáře?
Slušně. V poslední době nás potěšila podpora Pavla Nedvěda, rozrůstá se nám členská základna. Dotahují se naše projekty. Je jasné, že něco jde rychleji, něco trvá delší dobu. Ale jde to dobře.

Když si k tomu připočtu vaše aktivity v ragby a podnikání. Máte vůbec nějaký volný čas?
V petrovickém ragby se dál angažuji, co se týče podnikání, tak teď dáváme dohromady takový projekt pro dětskou skupinu kousek od Prahy. Je to taková dětská školka a rozjet by se to mělo někdy v dubnu. K tomu jsem si ale přibral i další věci. Takže je toho docela dost. Ale doma mě podporují, jediné, co jim vadilo, bylo asi to, že jsem začal znovu hrát...

Co dalšího ještě děláte?
Tak třeba budu v televizi jako komentátor při utkání druhé ligy Hradec Králové – Příbram. (rozhovor vznikl v pondělí v poledne)

To jste si chtěl vyzkoušet pohled na fotbal z druhé strany?
Bude to moje premiéra. Bavili jsme se o tom už před časem s Vlastou Vláškem a teď se to relizuje. Budu parťákem Jirky Štěpána.

Na hřišti jste věděl, co vás čeká. Jak jste se chystal na novou roli?
Docela jsem se připravoval. Některé hráče samozřejmě znám, protože jsem s nimi i hrál, ale pak tam jsou kluci, které neznám. Takže jsem projížděl webové stránky, koukal na statistiky. Určitě jsem tím strávil více než hodinu.

Co na to říkali rodina a známí, prozradil jste to vůbec někomu?
Nejbližší znám to vědí, že začínám. Ani doma s tím neměli problém, schválili mi to, stejně jako školu.

Chystáte se studovat trenérskou licenci?
Ne, ne. Rozhodl jsem se, že si dodělám maturitu. Napadlo mě to samotného, že by tu maturitu měl člověk mít, takže vždycky ve čtvrtek budu od jedné do sedmi ve škole. A na konci mě čeká maturita.

Zdroj: www.fotbalpraha.cz

Autor: René Machálek, sport.cz