Praha - Nejvyšší výhra sezony. Fotbalisté Přední Kopaniny deklasovali Radotín - na jeho hřišti mu nasázeli jedenáct branek a přikovali svěřence trenéra Richarda Valouška u dna tabulky. Čtyřmi góly se blýskl kanonýr týmu od letiště Daniel Urban, hattrick slavila jarní posila Dominik Vott. „Výhru o jedenáct gólů jsem mezi dospělými ještě nezažil,“ lebedil si syn kopaninského trenéra po kanonádě.

V poslední době Kopanina ztrácela body, co se stalo, že jste se najednou tak rozstříleli?
Vysvětlení je jednoduché, konečně jsme začali proměňovat šance. My jsme v řadě těch předchozích zápasů byli lepší, ale nedávali jsme góly.

Váš první zásah přišel hned v úvodní minutě. Byli jste tak dobří, nebo se Radotínu abnormálně nevedlo?
To, že jsme šli do vedení hned na začátku, nám moc pomohlo. Po dvaceti minutách to bylo tři nula a vlastně nebylo co řešit. Zbytek utkání už bylo vlastně jen otázkou, jakým rozdílem vyhrajeme.

V týmu Přední Kopaniny působíte od jara. Jak se daří naplňovat představy, s kterými jste do klubu šel?
Doufal jsem, že si fotbalově spravím chuť. Představy byly takové, že chci dát na jaře deset gólů. Teď jich mám na kontě devět, tak snad se do konce soutěže ještě trefím. Co se týče výsledků, tak jsme všichni čekali, že to bude, co se týče získaných bodů, lepší. Důležité je hlavně to, že jsme se chytli a vyhráli. Jedenáct nula jsem mezi dospělými nikdy nevyhrál.

Přední Kopanina sahá po druhém místu. Pokud jej tým uhraje, může se mu třeba otevřít cesta i do vyšší soutěže. Zůstal byste v takové chvíli v klubu?
Co se týče mojí budoucnosti, tak mám pořád profesionální smlouvu v Příbrami. Určitě se tam vrátím na přípravu a uvidíme, co bude dál. Každopádně Příbram pořád sleduji a držím jí palce, aby to dotáhla do baráže o ligu.

Vy jste si teď musel zvykat na Pražská teplárenská přebor. Šel jste do klubu, který trénuje váš otec, co na soutěž říkáte?
Od táty jsem samozřejmě o přeboru hodně slyšel, ale něco jiného je, když si pak soutěž sám zahrajete. A byl jsem překvapený, jaká kvalita v soutěži je. Druhá liga to samozřejmě není, ale úroveň divize často ano.

Jaké to vůbec je, když vás trénuje táta? Cítíte, že je přísnější?
Já bych řekl obecně, že na Přední Kopanině je skvělá parta, v kabině je takové kamarádské prostředí, takže si to užívám. Všechno je v klidu.

No, při utkání s Hostivaří třeba váš otec nějaké verdikty sudího nesl nelibě a dostal červenou kartu. Kdyby to udělal některý z hráčů, asi by to pořádně schytal, co?
Taky na tohle téma v kabině padly nějaké vtípky. Já bych za podobnou věc určitě schytal kartáč. (směje se)

V závěru soutěže vás čekají silní soupeři. Narazíte třeba Spoje, těm má Kopanina co vracet, víte o tom?
Já hlavně věřím, že budeme dál vyhrávat. A co se týče Spojů, tak na utkání jsem přímo nebyl, ale od táty jsem toho hodně slyšel. Těším se na to utkání, věřím, že ten zápas bude skvělý.

O tom, že jste v klubu spokojený, svědčí i to, že si občas rád zajdete na zápas béčka, které hraje na špičce I. A třídy.
Chodím jen na lavici, abych byl připravený, kdyby hořelo, zatím jsem do hry ještě nešel. I rezerva chce postoupit.

V utkání proti Radotínu dal ještě o gól více kanonýr Daniel Urban. Zdá se, že souhra s vámi dokonale funguje, že?
Rozumíme si skvěle, naše herní styly se doplňují. Já víc běhám, on je víc gólový. Funguje to výborně, hlavně, abychom dál vyhrávali. Teď je jasná jediná věc. Sice se pokladník ještě nehlásil, ale po Radotínu budeme oba platit do kasy...