Na Přední Kopaninu jste se vrátil po angažmá v Libušíně. Co říkáte na soutěžní premiéru?
Že je to pro nás zklamání. Chtěli jsme domácí potrápit, zápas určitě mohl dopadnout tak, že jsme mohli třeba remízu dosáhnout. Za sebe jsem rád, že jsem se po osmi letech vrátil do týmu Přední Kopaniny, ale z toho utkání je tam určité zklamání. Nezvládli jsme první půli, i na tom menším hřišti jsme chtěli hrát fotbal, ale nebyli jsme tak aktivní, jak jsme měli být. Nevedlo se nám v ofenzivní část, naopak domácí byli produktivní.

Na hřišti prvního týmu tabulky jste možná neměli co ztratit... Pod tlakem byl asi soupeř, který v roli nováčka ještě neprohrál. Ale vážně je to zklamání na místě?
Možná to ani není zklamání ze hry, ale spíš z té specifické atmosféry, které jsme se bohužel i my přizpůsobili. Újezd hraje doma agresivně a jednoduše. My jsme se bohužel soustředili v určitých fázích zápasu na jiné věci místo našeho výkonu. 

Říká se, že do stejné řeky dvakrát nevstoupíš, a vy jste zpátky na Kopanině. Čím vám klub učaroval?
Zažil jsem na Přední Kopanině krásné období. Bylo to za trenéra Mejdra, hráli tu borci jako Charvát, Strnadel. V klubu jsem byl pět let. I když jsem pak působil jinde, po očku jsem sledoval, jak si Kopanina vede.

Co vás tedy vedlo nyní k návratu?
Hrál jsem teď za Libušín, ale v létě přišel dotaz, zda bych se nechtěl vrátit. Ta myšlenka se mi líbila. Já jsem ale řekl, že bych si chtěl s Libušínem zkusit přebor. Teď v zimě jsme se k tomu vrátili, trenér Vott se znovu ozval a dohodli jsme se.

Jak moc se změnila Přední Kopanina od vašeho odchodu?
Změnil se tým, samozřejmě. (usměje se) Ale třeba rodinná atmosféra, na které si tu hodně zakládají, tu cítím na Kopanině pořád. Ubylo tady zkušených hráčů, ale rodinný duch je tu stále.

Potvrdilo se, že Přední Kopanina je lepší směrem dopředu než v defenzivě?
Útočná esa má Přední Kopanina výtečná, to víme všichni. Jenže to hřiště Újezdu jejich kvalitu v mnoha směrech eliminovalo. A my jsme tomu naší hrou navíc také pomohli. V první půli jsme ztráceli míče a pouštěli domácí do rychlých protiútoků. Kluci byli vepředu hodně odříznutí. A co se týče obrany, dostali jsme tři góly za poločas, to je moc. Je nám jasné, že takhle by to dál nešlo. Dva góly jsme dostali z trestných kopů po situacích, ke kterým třeba nemuselo ani dojít. Jenže my jsme si pomohli faulem a hráč soupeře to trefil parádně. Poprvé trefil snad jediné místo, kudy šel dát gól. Všude jinde by to náš hráč odvrátil. A druhý gól trefil moc hezky.

V defenzivě jste měli hodně práce s vysokým útočníkem Doleželem. Jak těžké bylo ho uhlídat?
Hodně. Je skutečně obrovský. Je vysoký a Újezd hrál jednoduše míče na něj. On jak je urostlý, tak je sklepával. Bylo to hodně obtížné. V první půli nás hodně trápil a dal i gól. Uznávám, že jsme to měli zvládnout lépe.

Bylo těžké ho uskákat?
Souboje s ním hodně bolí, to je jasné. Je urostlý, silný. Specifické malé hřiště Újezdu právě tomuhle stylu hry nakopávaných míčů na něj pomáhá. Myslím, že doma Újezd moc bodů ztrácet nebude.

Vaším parťákem v obraně byl váš kamarád Pavel Zadina, který přišel na Přední Kopaninu s vámi. Jak se vám po jeho boku hrálo?
Hráli jsme spolu takhle prvně. A musím přiznat, že chvíli trvalo, než se to srovnalo. V první půli to nebylo optimální. Když za první poločas dostane váš tým tři branky, tak prostě spokojený být nemůžete, to je logické. Věřím, že až se obranná řada ustálí, všechno bude lepší. Záležet bude na trenérovi, jak obranu složí. V přípravě obrana, co se týče složení, hodně rotovala.

Zadina ale není typický stoper, spíš zaskakoval za Tržického, který je v trestu...
S Tržákem jsem hrál celou přípravu. Někdy to bylo lepší, někdy tam byly mezírky. Ale obrana není jen o hry čtyřky vzadu. Dobře vím, že máme na čem pracovat. A taky vím, že útočné hráče, jaké Kopanina má, to je luxus. Musíme to dokázat odbránit, pak to bude dobré, protože vepředu ten gól určitě dáme.

Postupem času jste se vysouval na hrot s cílem vyhrávat hlavičky. Nakonec se vám povedlo dát i gól, věřil jste, že se zápas povede dotáhnout k lepším výsledku?
Určitě jsem myslel, že bychom mohli nakonec uhrát třeba bod. Do konce zbývalo třicet minut, času bylo dost. Byly tam pasáže, kdy Újezd Praha 4 jen bránil. Jenže pak jsme ustoupili od naší hry, konec byl rozkouskovaný, já jsem vepředu měl snad jeden úspěšný míč, takže jsme to ani k remíze nedovedli.

Vy jste po gólu poslal pozdrav do nebe svému zesnulému tátovi, který fotbal miloval a moc vám fandil. Co se vám v tu chvíli honilo hlavou?
Vždycky, když dám gól, tak si na něj vzpomenu. Když to šlo, byl na každém mém utkání. On byl tou hlavní postavou v tom, že jsem začal hrát fotbal. On mě k němu přivedl, takže si na něj pokaždé vzpomenu. Díky fotbalu mám kamarády, manželku, prostě všechno. Takže, když dám gól, pošlu mu nahoru pozdrav a poděkování za to všechno. Jen těch gólů moc nedávám.

Co to znamená?
Dávám tak jeden za půl roku.

Takže máte splněno?
Přední Kopanina hraje hodně útočně, tak snad by mi to mohlo vyjít a já bych třeba aspoň ještě jeden gól na jaře mohl přidat. Teď měl na mém gólu největší podíl Pospa (Michal Pospíšil), ke mně se dostal míč a já už ho jen uklidil do sítě.

Na hřišti lídra tabulky vás možná stálo lepší výsledek to, že jste neproměnili penaltu. Schytal si to od mužstva Pavel Šultes kvůli zakončení doprostřed?
Určitě ne. Jsme přece jeden tým a každý děláme chyby. Někdo by mohl být naštvaný, že jsme dostali tři góly za poločas. My navíc víme, že Šulty nám to v dalších zápasech vrátí a určitě nějaké góly nastřílí. Je to hodně kvalitní a zkušený hráč.

Nepůjdete příště na penaltu vy, když jste se prosadil i jako střelec?
Myslím, že je tam dost hráčů, kteří by si chtěli penaltu kopnout. Třeba Dan Urban, ten kopal a proměnil, takže půjde i příště. On by šel nejspíš i na tu druhou, jenže byl faulovaný, takže to nechal být. Co se týče mě, tak já můžu být v penaltovém pořadníku někde na čtvrtém, pátém místě, takže je čas...

Úvodní jarní zápas tedy Přední Kopanině nevyšel. Jak moc teď bude důležité zvládnout druhé utkání doma?
Musíme ho zvládnout. Můžu říct, že já jsem se na přebor všeobecně moc těšil. To první utkání bylo specifické. Byl jsem trochu zklamaný, nejen z výsledku. Z fotbalu chceme mít dobrý pocit, chceme si ten zápas užít. Samozřejmě, že výsledek je důležitý, ale byl bych rád, abychom si zápasy také užívali.

S čím byste byl na konci sezony spokojený?
Chceme být minimálně v první trojce. Do jara jsme šli s tím, že i při tom odstupu chceme prohnat Újezd a Uhelné sklady. Úvodní zápas jsme sice prohráli, ale plány se nemění. Budeme se o to všechno snažit i dál.